Skip to main content
 



Nízký draslík - hypokalémie


Obecný text o nedostatku minerálů můžete najít zde.

 

Hypokalémie označuje stav, kdy je snížená hladina draslíku v krvi. Draselný iont (latinsky kalium) se ve vysokých koncentracích vyskytuje v buňkách a v krvi je ho poměrně malé množství, které odpovídá koncentraci 3,8-5,3 mmol/litr. Každá laboratoř se v hodnotách trochu liší, ale orientačně to platí. Sníží-li se hladina draslíku pod 3,8 mmol/litr, mluvíme o hypokalémii. Podobně jako hyperkalémie (zvýšená hladina draslíku v krvi), může i hypokalémie způsobit rychlou a nečekanou smrt. 


 

Příčiny: Příčin snížení koncentrace draslíku v krvi je celá řada, uvedu ty nejdůležitější a nejpochopitelnější.

 

1. Užívání léků snižujících koncentraci draslíku – Snižování draslíku způsobují některé léky ze skupiny diuretik, které podporují močení a zvyšují ztráty draslíku v moči. Klasickým příkladem je sloučenina známá jako furosemid (léky jako Furosemid, Furon, Furorese apod.). Je to často užívaný lék při léčbě srdečního selhávání a vysokého tlaku. Tím, že podporuje močení, umožňuje vyšší ztráty tělních tekutin, což sníží tlak a uleví srdci, které nemusí pumpovat tak velký objem. Ztráty draslíku jsou vedlejším efektem, a proto je nutné člověku s nově nasazeným furosemidem občas laboratorně zkontrolovat krev a zjistit z ní koncentraci draslíku.

 

2. Snížení hladiny krevního cukru – Draslík je úzce provázán s krevním cukrem (tj. glukózou). Detaily nebudu uvádět, ale sníží-li se hladina krevního cukru, poklesne hladina draslíku (a naopak). Nebezpečné to může být u pacientů s cukrovkou (obykle jde o cukrovku 1. typu a 2. typu) v situaci, kdy jsou do nemocnice přivezeni s příliš vysokou hladinou krevního cukru. Vzhledem k vysoké hladině cukru mívají hyperkalémii. Jakmile jim začneme hladinu cukru snižovat izulinem a infuzemi, dojde i k prudkému poklesu draslíku. Draslík se z krve přesune do buněk a hyperkalémie se může poměrně rychle a zrádně změnit v hypokalémii.

 

3. Nedostatečný přísun draslíku v potravě – Poměrně velké množství draslíku se nachází v ovoci a zelenině.

 

4. Ztráty draslíku trávícím traktem – K větším ztrátám iontů dochází při déletrvajících průjmech a při nadměrném zvracení.

 

5. Connův syndrom – Tato hormonální porucha je způsobena nadměrnou produkcí hormonu aldosteronu v nadledvinách. Často je to způsobeno nezhoubným nádorem nadledvin. Nemocný začne trpět vysokým krevním tlakem a hypokalémií.

 

6. Bartterův syndrom - Jedná se o vzácné geneticky podmíněné onemocnění, kdy vlivem poruchy ledvinných kanálků dochází ke ztrátám iontů (mezi nimi také draslíku) a tekutin do moči.

7. Renální tubulární acidóza - Toto vzácné onemocnění narušuje udržování vnitřního prostředí ledvinami a důsledkem je rozvoj metabolické acidózy a hypokalémie.

 

 

Projevy: Projevy nemusí být vůbec přítomné. Jak se hladina draslíku snižuje, může se objevit únava, svalová slabost, zácpa, dochází k určitým změnám na EKG (pro mediky: oploští se vlna T, sníží se voltáž QRS komplexu, prodlouží se PR interval apod), zrychlí se srdeční akce (tachykardie) a v nejhorším případě se může náhle zastavit srdce, což je smrtící komplikace hypokalémie. U hyperkalémie je konečný důsledek stejný.

 

 

Diagnostika: Hladinu krevního draslíku lze snadno zjistit v laboratoři z běžného náběru krve. EKG nález je sice hezká věc, ale jde podle mne spíše o učebnicovou záležitost. Podezření na hypokalémii sice teoreticky udělat můžeme, ale 100% a snadnou diagnózu uděláme jedině z krve.

 

 

Léčba: Oproti hyperkalémii je léčba mnohem snadnější (a méně zajímavá). Má člověk málo draslíku? Tak mu ho prostě dodáme. Záleží na konkrétním případě. Poklesne-li draslík příliš, můžeme s rychlým efektem podat draslík v infuzích (my většinou používáme 10-40 mililitrů 7.5% KCl do 500ml infúze). Dlouhodoběji se podává draslík v tabletkách (např. Kalium Chloratum, Kalnormin). Samozřejmě pak musíme pacienta zkontrolovat, abychom mu nezpůsobili hyperkalémii.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů