Skip to main content
 



Legionela

Legionela (správně psáno legionella) je bakterie, která je mj. původce velmi nebezpečné formy zápalu plic. Legionela byla objevená relativně, teprve v 70. letech 20. století a stalo se tomu v americké Filadelfii v jednom z hotelů na srazu starých legionářů. Na tomto setkání mnoho seniorů onemocnělo záhadným zápalem plic, který měl často těžký průběh, a několik desítek z nich na něj zemřelo. Jako původce této nově pojmenované „Legionářské nemoci“ byla objevena bakterie pojmenovaná Legionella pneumophila. Legionela je podobně jako chlamydie nitrobuněčným parazitem - vniká do našich buněk a množí se v nich.

 

Příčiny: Legionela s oblibou vyhledává vlhkost a přímo miluje lehce zahřátou vodu (tak pod 40-45°C). V hotelech a dalších místech společného ubytování (včetně nemocnic) pak legionela přežívá ve vodovodním potrubí, může být ve sprchách apod. K nákaze pak dochází při vypití vody z kohoutku či při sprchování kontaminovanou vodou průnikem legionely z vody do nosohltanu a odtud do dýchacích cest. K tomu přistupuje zpravidla vyšší věk nakažených spojený se sníženou imunitou. Legionáři ve Filadelfii kromě toho prý ve vyšší míře konzumovali whisky, což jejich imunitě také neprospělo. Vyšší riziko platí i pro pacienty v nemocnicích, kteří bývají oslabeni jinými onemocněními a jsou k nákaze legionelou náchylnější.

 

 

Projevy: Legionářská nemoc se projevuje zejména příznaky zápalu plic virového typu. To znamená zvýšenou teplotu, suchý a dráždivý kašel, dušnost, bolest na hrudi, bolesti hlavy, apod. U některých nemocných je stav těžší a může dojít i ke zvracení a zmatenosti. Jako komplikace nemoci může dojít k selhání orgánů – ledvin a jater. Tento stav již může být smrtelný.

 

 

Diagnostika: Zjistíme výše uvedené příznaky zápalu plic, kromě toho nalezneme zvýšenou sedimentaci a CRP v krvi. Rentgen plic nám ukáže ložiska zánětu, odlišit však legionelový zápal plic od ostatních je běžnými metodami skoro nemožné. Přesně lze legionelu stanovit sérologickými metodami z krve (v krvi nalezneme protilátky proti legionele) a zbytky legionel můžeme prokázat z moči (legionelový antigen v moči). V případě, že stav pacienta je vážný, vyplatí se zkontrolovat jaterní testy a ledvinné parametry v séru.

 

 

Prevence: Jedinou možnou cestou je snaha v nemocnicích (a teoreticky v místech hromadného ubytování vůbec) pravidelně odebírat vzorky z tamních vodních zdrojů a chladících systémů a kontrolovat přítomnost legionel. Při jejich přítomnosti pak již existují postupy na likvidaci bakterií.


 

Léčba: Základní léčbou jsou antibiotika – ideálně makrolidy a tetracykliny. Kromě toho je nutné léčit ostatní příznaky, při jakémkoliv těžším průběhu pacienta hospitalizovat na monitorovaném lůžku, doplňovat tekutiny, kontrolovat funkce jater a ledvin a stav vnitřního prostředí organizmu.


 

Pozn: U mladých lidí legionela způsobuje onemocnění známé jako Pontiacká horečka. Nebývá nebezpečná a často se projevuje bolestmi svalů a horečkami. U této nemoci nenalézáme žádné známky napadení plic. Není potřeba ji ani léčit, do několika dnů sama ustoupí.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů