Skip to main content
 



Chromoendoskopie

Chromoendoskopie je v interním lékařství pomocná metoda, která se využívá v oboru gastroenterologie. Její označení vychází ze slov chromo- (barva) a -endoskopie (vyšetření dutých orgánů těla pomocí hadicového přístroje s kamerou).

 

Princip: Vyšetření je jistým vylepšením endoskopických metod, jako je gastroskopie a kolonoskopie. Během těchto vyšetření se pracovním kanálem přístroje zasune do trávícího traktu aplikátor (dutá hadička či lépe speciální rozprašovač), kterým se na sliznice nanese barevná sloučenina. Některá barviva pak lépe znázorní slizniční reliéf, nebo jsou přímo vychytávána některými buňkami sliznice a ty zabarví. Jedno z barviv zvané jako Kongo červeň v silně kyselém prostředí černá a tím můžeme prokázat (ne)přítomnost kyseliny chlorovodíkové v žaludku.

 

Kamerou umístěnou na konci endoskopického přístroje si pak může lékař obarvenou sliznici prohlédnout. Metoda je dobrá v tom, že po obarvení s poměrně dobrou citlivostí vyniknou jisté změny sliznice, které mohou svědčit pro přednádorový stav, či pro časný zhoubný nádor, který se vyskytuje na sliznici. Z podezřelých míst lze pak odebrat kleštičkami malou část tkáně a odeslat na histologické vyšetření.

 

 

Indikace: Existuje několik nejpoužívanějších barviv, které se používají v určitých indikacích:

 

1. Lugolův roztok – Tato hnědá tekutina obsahující jód se nejčastěji používá v jícnu. Postříkáme-li tímto barvivem stěnu jícnu, měla by zhnědnout. Zjistilo se však, že barvivo se nevychytává v buňkách přednádorově změněné sliznice, v buňkách zhoubného nádoru jícnu a v Barrettově jícnu.

 

2. Methylénová modř – Toto barvivo obarvuje sliznici trávicího traktu do modra. Barvivo se neabsorbuje v přednádorově změněné sliznici a v místech zánětlivého postižení sliznice, která jsou proto světlejší než zdravé okolí.

 

3. Indigokarmín – Toto barvivo se používá v tlustém střevě. Neabsorbuje se do buněk, ale „jen“ se vsakuje do štěrbin sliznice a umožní tak vyšetřujícímu lékaři lépe hodnotit charakter slizničních změn. Je tak ve výsledku opět snadnější hledat přednádorové stavy či časné formy zhoubných nádorů.

 

4. Kyselina octová – Tato látka není barvivem ve vlastním slova smyslu, ovšem po aplikaci na sliznici Barrettova jícnu vytváří bělavé zabarvení v místech změn přednádorového charakteru.

 

5. Kongo červeň – Toto barvivo chemickou reakcí zčerná při kontaktu s kyselým prostředím. Používá se proto k zhodnocení žaludeční kyselosti, která mizí např. při užívání léků na pálení žáhy, nebo při některých chronických zánětech žaludeční sliznice.

 

 

Příprava: Provádí se klasická příprava dle základní vyšetřovací metody – gastroskopie, či kolonoskopie.

 

 

Nevýhody: Je poměrně málo nevýhod těchto metod. Lugolův roztok někdy způsobuje nevolnost a relativně vzácně může způsobit alergickou reakci. Methylénová modř se ze sliznice velmi dobře vstřebává a následně zabarví pacientovu moč do modra.

 

 

Závěr: Chromoendoskopické metody jsou velmi elegantním doplňkovým vyšetřením, které lékaři umožňují lepší znázornění vyšetřovaných sliznic a i u zdánlivě zdravé sliznice mohou pomoci zvýraznit jisté varovné změny. Tím umožní z těchto míst sliznice vzít cíleně vzorky na histologické vyšetření a v případě nálezu provést další léčebný postup. Jsou-li přednádorové, či dokonce nádorové změny vázané pouze na sliznici, postačí k jejich vyléčení mnohdy jen relativně nenáročné odstranění endoskopickým přístrojem a pacient se může vyhnout operaci.


Zdroje

https://www.ncbi.nlm.nih.gov
https://emedicine.medscape.com

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů