Skip to main content
 

Autoimunitní nemoci

Tento velmi obecný a krátký článek je věnován autoimunitním nemocem jako celku. Jedná se o pestrou skupinu chorob, kdy je jejich podstatou abnormální reakce našeho imunitního systému. Mezi nejznámější autoimunitní nemoci patří například:

 

 

Příčiny: Přičiny vzniku těchto nemocí nejsou většinou zcela jasné. Zásadní je určitý genetický předpoklad pro vznik patologické autoimunitní reakce.
 

Kromě toho je tu také nějaký vyvolávající faktor, který patologickou reakci spustí. Většinou je neznámý, často se ovšem podezřívá nějaká banální viróza (zejména infekce horních cest dýchacích). Infekce je imunitním systémem potlačena, ale blíže neurčitým způsobem ho vyprovokuje k napadení některých buněk našeho těla. Vyvolávající faktor je známý u celiakie. Tam nejde o infekci, ale o lepek přijímaný v potravě, který nastartuje imunitní proces. Jakmile se imunitní reakce odbrzdí, začnou imunitní buňky a různé jimi tvořené protilátky napadat jednotlivé struktury našeho těla. Někdy se jedná o poškozování buněk všech orgánových systému (tak je tomu u SLE), Často jsou však postiženy jen některé buňky a obraz nemoci se projevuje kvůli poruše funkce těchto buněk. Stává se často, že u člověka s jednou autoimunitní nemocí se kvůli jeho genetickému předpokladu, rozvine i jiná autoimunitní nemoc. Tak například u pacienta s lupénkou se může rozvinout i Crohnova choroba.

 

Projevy: Jak již bylo zmíněno výše, jsou projevy těchto nemocí velmi pestré a jde o to, jaké buňky našeho těla jsou poškozovány. Poškození buněk střeva se projevuje průjmy, nálezem krve ve stolici, křečemi a bolestmi břicha, špatným trávením. Poškození buněk kůže se projevuje nejrůznějšími vyrážkami. Poškození kloubů se projevuje jejich bolestivostí, zatuhnutím, v různé míře i otoky, zarudnutím a deformacemi. Poškození inzulinotvorných buněk slinivky břišní způsobí vznik cukrovky 1. typu. Někdy můžeme u autoimunitních chorob najít zvětšené lymfatické uzliny a zarudlé skvrny známé jako erythema nodosum na kůži. O projevech by se zkrátka dalo popsat několik stránek a pokud vás blíže zajímají, podívejte se na články o jednotlivých nemocech.

 

 

Prevence: Prevence vzniku těchto nemocí není zatím možná. Pokud již člověk nemoc má, je vhodné se vyvarovat rizikovým faktorům, které ji zhoršují. Například je to vyhýbání se lepku u celiakie, infekcím u roztroušená sklerózy a stresu u lupénky.

 

 

Léčba: V léčbě se používají různé typy preparátů u jednotlivých chorob. Vždy jde však víceméně o to, utlumit imunitní systém nemocného člověka pomocí imunosupresiv. Problém je v tom, že utlumení imunitního systému je nebezpečné pro snadnější vznik infekcí a nádorových onemocnění. Proto se imunitu tlumící léky používají s mírou a je snaha vyvinout nové léky, které by cíleněji tlumily jen patologické imunitní reakce. Výjimkou je cukrovka 1. typu a další autoimunitní choroby postihující žlázy tvořící hormony. Tam podáváme pacientovi chybějící hormony, v případě cukrovky 1. typu podáváme inzulin. Tím v podstatě řešíme důsledek nemoci a ne nemoc samotnou.

 

Z léků se nejčastěji používají kortikoidy a to jak ve formě tablet, tak kožních mastí. Imunosupresiv je ovšem k dispozici mnohem více a použití konkrétního preparátu závisí na daném onemocnění a jeho tíži. Relativní novinkou je biologická léčba. Biologická léčba je v tomto případě snahou cíleně tlumit imunitní systém bez narušení jeho celkových funkcí.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů