Dermatomyozitida je autoimunitní onemocnění, které se projevuje zánětem svalů a kůže. Jedná se o chorobu klinicky velmi podobou polymyozitidě.
Příčiny: Podobně jako u jiných autoimunitní onemocnění ani u dermatomyozitidy neznáme přesnou vyvolávající příčinu. Předpokládáme určitý genetický předpoklad některých lidí ke vzniku nemoci, který se kombinuje s vlivem zevních faktorů. Je velmi pravděpodobná, že spouštěčem může být nějaká banální virová infekce. Ta vyvolá chybné přenastavení imunitního systému, který následně napadne naše vlastní tkáně. Dermatomyozitida je častější u žen než u mužů. Zejména u starších lidí s náhle vzniklými projevy dermatomyozitidy je vhodné být pozornější, protože onemocnění může být sdruženo s přítomností zhoubného nádorového onemocnění v těle (v takovém případě jde o paraneoplastický příznak).
Projevy: U pacientů se objevují známky zánětu svalové tkáně se svalovou slabostí a snadnou unavitelností. U řady postižených se objevuje zvýšená teplota, bolesti kloubů a mírná, nebo i silnější svalová bolest. Další typicky postiženou tkání je kůže, na níž se objevuje začervenalá až tmavofialová vyrážka. Postižen může být krk a ramena (šálový příznak), trup i končetiny. Ruce mohou být zarudlé a bolestivé a mají poničený vzhled rukou člověka, který s nimi často a těžce pracuje (tzv. „ruce mechanika“). Prsty pacienta mohou být postiženy Raynaudovým fenoménem (záchvatovité zbělení). Někdy může být postižena svalovina jícnu s poruchami polykání a plicní tkáň s rizikem rozvoje plicní fibrózy.
Diagnostika: Kromě klinických příznaků nalézáme v krvi postiženého zvýšenou hladinu enzymu kreatinkinázy a případně i sloučeniny myoglobinu. Jde o látky obsažené ve svalech, které se do krve uvolňují při jejich rozpadu. Význam má i sérologické zjištění některých autoprotilátek (zejména některé antinukleární protilátky). Při nejistotě lze provést biopsii svalu tenkou jehlou se získáním vzorku k histologickému vyšetření s nálezem zánětlivého procesu. Jako doplňkové vyšetření lze pacienta vyšetřit pomocí kapilaroskopie. U starších lidí je kromě toho vhodné provést základní vyšetření k vyloučení přítomnosti zhoubného onemocnění.
Léčba: Léčba spadá do kompetence revmatologů. V základě se mohou používat nejrůznější imunosupresiva od kortikoidů po preparáty biologické léčby. Terapie je individuální, závisí na konkrétním pacientovi a tíži jeho obtíží.
Zdroje
https://www.healthline.com
https://emedicine.medscape.com
