Skip to main content

Vysoký krevní tlak

Vysoký tlak je v naší populaci velmi častý a podílí se na mnoha onemocněních. Jistý krevní tlak je důležitý, protože umožňuje průtok krve cévami a umožňuje tedy zásobování orgánů v těle. Na druhou stranu vysoký tlak vede k poškozování stěn cév a zhoršuje proto aterosklerózu. WHO nyní udává jako hranici normálního tlaku až hodnotu 140/90, nicméně ideální tlaky se pohybují níže.

 

Pozn: Hodnoty tlaku, jak jistě všichni vědí, se udávají ve tvaru číslo/číslo. První číslo dává výšku tlaku v periferních tepnách v době srdečního stahu (tzv. systolický tlak), kdy srdce vypuzuje krev do cév. To je také důvod, proč je toto číslo vyšší. Druhé číslo udává výši krevního tlaku v periferních tepnách v době srdeční relaxace, kdy se srdce plní krví (tzv. diastolický tlak). Tento tlak je nižší než systolický.

 

 

Příčiny: U drtivé většiny lidí přesnou příčinu vysokého tlaku neznáme, jedná se zřejmě o jedince u nichž se kombinují tyto faktory: určitý genetický předpoklad, stres, příjem vyššího množství soli, obezita, alkoholismus, apod.
 

U zbytku nemocných (5-10% lidí s vysokým tlakem) je vysoký tlak způsoben konkrétními poruchami - zúžením ledvinných tepen, poškozením ledvin, hormonálními poruchami (Cushingův syndrom, Connův syndrom), těhotenstvím, některými vzácnými nádory (feochromocytom), aj.


Nezanedbatelný vliv na vysoký tlak má i tzv. syndrom bílého pláště. Mnoho lidí je při vyšetření u lékaře nervózních, a proto mají vyšší tlak než normálně.

 

V druhé polovině těhotenství může být vysoký tlak součástí potenciálně nebezpečného stavu, který označujeme jako preeklampsie.

 

 

Projevy: Zákeřností vysokého tlaku je, že se nemusí nijak projevit. Někteří lidé pociťují vysoký tlak nepříjemně a stěžují si na únavu, schvácenost, motání hlavy a bolesti hlavy. Většina lidí ovšem svůj vysoký tlak nijak nepociťuje a proto nebývá až tak dobrá spolupráce s lékařem při léčbě nemoci. Dlouhodobý vysoký tlak však problémy přináší. Jak již jsem napsal výše, vysoký tlak zhoršuje průběh aterosklerózy, může tak potom dojít ke všem jejím komplikacím (infarkt myokardu, ischemická cévní mozková příhoda, ischemická choroba dolních končetin, zúžení ledvinných tepen, vaskulární demence...), vysoký tlak může i mechanicky narušit malé cévy a vést tak k poškození ledvin, cév oka (vyšší riziko vzniku makulární degenerace), ke krvácení z nosu, či dokonce může způsobit krvácení do mozku - krvácivou cévní mozkovou příhodu. Levá komora pumpující krev do celého našeho těla (kromě plic) je vysokým tlakem postižená také. Musí pumpovat krev proti tomuto vysokému tlaku a toto namáhání ji může strukturně poškodit a vyčerpat. Začnou se objevovat příznaky srdečního selhávání. Komplikací je více, tyto však považuji za nejvýznamnější. Zbývá jen doplnit, že k vysokému tlaku mají tendenci diabetici a zpětně vysoký tlak má u nich mnohem vážnější důsledky. Je proto nutné u diabetiků dbát na správný tlak stejně bedlivě jako na správnou hladinu cukru. Kombinace vysokého tlaku a neléčené cukrovky může být zejména pro oči a ledviny velmi devastující. Pro normální dospělé lidi je 140/90 hraniční hodnota, u diabetika je tento tlak již příliš vysoký a měl by se pohybovat okolo 130/75.


Pozn: Objeví-li se zvýšení krevního tlaku nad 230/130 mluvíme o tzv. hypertenzní krizi, která je vysoce riziková stran vzniku různých komplikací.
 

 

Diagnostika: Vysoký krevní tlak se v drtivé většině případů zjistí náhodně při preventivní prohlídce u praktického lékaře, neboť měření krevního tlaku je její nedílnou součástí. Dnes se klasicky měří krevní tlak měřícími přístroji nazývanými tonometry (tlakoměry). Nejpoužívanější jsou rtuťové a digitální. Moderní digitální tlakoměry umí tlak měřit samy po přiložení na paži, mnoho lékařů však stále upřednostňuje staré dobré rtuťové tonometry pro jejich přesnost a spolehlivost. K měření tlaku jen dodávám, že při naměření vyšších hodnot je vhodné měření za několik dnů znovu zopakovat, nebo instruovat pacienta, aby si nechal změřit tlak doma, je-li to možné (řada lidí doma vlastní tlakoměr má a tlak měřit umí).

Aby se eliminoval syndrom bílého pláště, může se v diagnostice použít i tlakový Holter, což je 24hodinové měření krevního tlaku v domácím prostředí mimo nemocnici.
 

 

Léčba: U první skupiny lidí je nutné změnit životní styl, což je jako obvykle zhubnout, přestat pít alkohol, méně solit, snažit se vyhýbat stresovým situacím (např. nedoporučuji studovat medicínu). K tomu se pak připojuje léčba kombinací antihypertenziv. Je jich hodně typů a lékař někdy musí vyzkoušet více variant než jsou viditelné výsledky. Proti vysokému tlaku se udává i účinek léčiv přírodních.

 

Je nutné si uvědomit, že medikamentózní léčba je doživotní. Nemocný by neměl přistupovat k léčbě s myšlenkou, že bude měsíc brát prášky na tlak a pak bude zdravý.

 

U oněch 5-10% nemocných s vysokým tlakem výše uvedené snahy příliš nezabírají a ani velké dávky antihypertenziv nemají dobré účinky. Dalšími vyšetřovacími postupy lze pak zjistit konkrétní příčinu nemoci a zaléčit ji. Určitou výhodou těchto nemocných je, že po odstranění oné vyvolávající příčiny krevní tlak většinou poklesne a není nutná trvalá léčba. Pacienta s nově nasazenými léky je vhodné pravidelněji sledovat, protože jejich efekt může být příliš silný a způsobit vznik nízkého tlaku.