Skip to main content

Vysoký krevní tlak

Vysoký tlak je v naší populaci velmi častý a podílí se na vzniku mnoha onemocnění. Jistý krevní tlak je důležitý, protože umožňuje průtok krve cévami a umožňuje tedy zásobování orgánů v těle. Na druhou stranu vysoký tlak vede k poškozování stěn cév a zhoršuje proto aterosklerózu. WHO nyní udává jako hranici normálního tlaku až hodnotu 140/90, nicméně ideální tlaky se pohybují níže.

 

Pozn: Hodnoty tlaku, jak jistě všichni vědí, se udávají ve tvaru číslo/číslo. První číslo dává výšku tlaku v periferních tepnách v době srdečního stahu (tzv. systolický tlak), kdy srdce vypuzuje krev do cév. To je také důvod, proč je toto číslo vyšší. Druhé číslo udává výši krevního tlaku v periferních tepnách v době srdeční relaxace, kdy se srdce plní krví (tzv. diastolický tlak). Tento tlak je nižší než systolický.

 

 

Příčiny: U drtivé většiny lidí přesnou příčinu vysokého tlaku neznáme, jedná se zřejmě o jedince u nichž se kombinuje více rizikových faktorů - určitý genetický předpoklad, stres, příjem vyššího množství soli, obezita, alkoholismus, apod.
 

U zbytku nemocných (5-10% lidí s vysokým tlakem) je vysoký tlak způsoben konkrétními poruchami - zúžením ledvinných tepen, poškozením ledvin, hormonálními poruchami (Cushingův syndrom, Connův syndrom), těhotenstvím, některými vzácnými nádory (feochromocytom), aj.


Nezanedbatelný vliv na vysoký tlak má i tzv. syndrom bílého pláště. Mnoho lidí je při vyšetření u lékaře nervózních, a proto mají vyšší tlak než normálně.

 

V druhé polovině těhotenství může být vysoký tlak součástí potenciálně nebezpečného stavu, který označujeme jako preeklampsie.

 

 

Projevy: Zákeřností vysokého tlaku je, že se dlouho nemusí nijak projevit. Někteří lidé pociťují vysoký tlak nepříjemně a stěžují si na únavu, nevýkonnost, motání hlavy a bolesti hlavy. Většina lidí ovšem svůj vysoký tlak nijak nepociťuje a proto nebývá až tak dobrá spolupráce s lékařem při léčbě nemoci. Dlouhodobě neléčený vysoký tlak však problémy přináší. Jak již jsem napsal výše, vysoký tlak vyvolává mnoho komplikací. Zejména zhoršuje průběh aterosklerózy a s ní souvisejících nemocí (ischemická choroba srdeční včetně infarktu myokardu, ischemická cévní mozková příhoda, ischemická choroba dolních končetin, zúžení ledvinných tepen, vaskulární demence, aj.).
Vysoký tlak může mechanicky narušit malé cévy a vést tak k poškození ledvin, cév oka (vyšší riziko vzniku makulární degenerace), způsobit krvácení z nosu, či dokonce krvácení do mozku - krvácivou cévní mozkovou příhodu.
Levá komora pumpující krev do celého našeho těla (kromě plic) je vysokým tlakem postižená také. Musí pumpovat krev proti tomuto vysokému tlaku a toto namáhání ji může strukturně poškodit a vyčerpat. Časem se začnou objevovat příznaky srdečního selhávání. Komplikací je více, tyto však považuji za nejvýznamnější. Zbývá jen doplnit, že k vysokému tlaku mají tendenci diabetici a zpětně vysoký tlak má u nich mnohem vážnější důsledky. Proto je nutné u diabetiků dbát na správný tlak stejně bedlivě jako na správnou hladinu cukru. Kombinace vysokého tlaku a neléčené cukrovky může být totiž pro oči a ledviny přímo devastující.

Pozn: Objeví-li se zvýšení krevního tlaku nad 230/130 mluvíme o tzv. hypertenzní krizi, která je vysoce riziková stran vzniku různých komplikací.

 

Diagnostika: Vysoký krevní tlak se v drtivé většině případů zjistí náhodně při preventivní prohlídce u praktického lékaře, neboť měření krevního tlaku je její nedílnou součástí. Dnes se klasicky měří krevní tlak měřícími přístroji nazývanými tonometry (tlakoměry). Nejpoužívanější jsou rtuťové a digitální. Moderní digitální tlakoměry umí tlak měřit samy po přiložení na paži, mnoho lékařů však stále upřednostňuje staré dobré rtuťové tonometry pro jejich přesnost a spolehlivost. K měření tlaku jen dodávám, že při naměření vyšších hodnot je vhodné měření za několik dnů znovu zopakovat, nebo instruovat pacienta, aby si nechal změřit tlak doma, je-li to možné (řada lidí doma vlastní tlakoměr má a tlak měřit umí). Aby se eliminoval syndrom bílého pláště, může se v diagnostice použít i tlakový Holter, což je 24hodinové měření krevního tlaku v domácím prostředí mimo nemocnici.
 

 

Léčba: U první skupiny lidí je nutné změnit životní styl, což je jako obvykle zhubnout, přestat pít alkohol, méně solit, snažit se vyhýbat stresovým situacím (např. nedoporučuji studovat medicínu). K tomu se pak připojuje léčba kombinací antihypertenziv. Je jich hodně typů a lékař někdy musí vyzkoušet více variant než jsou viditelné výsledky. Proti vysokému tlaku se udává i účinek léčiv přírodních.

 

Je nutné si uvědomit, že medikamentózní léčba je doživotní. Nemocný by neměl přistupovat k léčbě s myšlenkou, že bude měsíc brát prášky na tlak a pak bude zdravý.

 

U oněch 5-10% nemocných s vysokým tlakem výše uvedené snahy příliš nezabírají a ani velké dávky antihypertenziv nemají dobré účinky. Dalšími vyšetřovacími postupy lze pak zjistit konkrétní příčinu nemoci a zaléčit ji. Určitou výhodou těchto nemocných je, že po odstranění oné vyvolávající příčiny krevní tlak většinou poklesne a není nutná trvalá léčba. Pacienta s nově nasazenými léky je vhodné pravidelněji sledovat, protože jejich efekt může být příliš silný a způsobit vznik nízkého tlaku.