Skip to main content

Rakovina prostaty

Obecně o rakovině a jejích formách, příčinách a léčbě si můžete přečíst v mém obsáhlejším textu s názvem Rakovina.

 

Rakovina prostaty je velmi závažnou a u mužů velmi častou formou nádorových onemocnění. Její výskyt v poslední době neustále stoupá a tak je jistě vhodné si o tomto typu rakoviny něco říci.

 

Nádorový proces, jak již vyplývá z názvu, vychází z buněk prostaty neboli předstojné žlázy. Prostata je žláza nacházející se u mužů v oblasti pánve pod močovým měchýřem a anatomicky velmi blízko ke stěně konečníku. Prostatou prochází močová trubice z močového měchýře směrem k penisu. Při ejakulaci se z drobných žlázek tvořících strukturu prostaty uvolňuje prostatický sekret a ten pak tvoří až 1/3 objemu ejakulátu. Látky obsažené v této prostatické tekutině jsou důležité pro delší přežívání spermií v pohlavním ústrojí ženy, pro pohyb spermií, způsobují stahy děložního svalstva a mají mnoho dalších funkcí. Funkce prostaty je tedy úzce spojená s rozmnožováním a pohlavním ústrojím muže.

 

Rakovina prostaty - schéma

 

 

Příčiny: Příčiny by nás zajímaly, bohužel podobně jako u jiných nádorových onemocnění si jimi ani u rakoviny prostaty nejsme příliš jistí. Rizikovým faktorem je přirozeně mužské pohlaví (neboť ženy prostatu nemají) a pak také věk. Vznik této rakoviny je nejčastější u mužů nad 50 let, její výskyt se však samozřejmě nedá vyloučit ani u mužů mladších. Slyšel jsem, že při pitvách mužů nad 80 let byla rakovina prostaty v časném stádiu náhodně zjištěna u znepokojivě vysokého počtu – to by význam věku jako rizikového faktoru podtrhovalo. Jako vždy mohou hrát jistou roli genetické faktory, ale konkrétní znalosti v této oblasti zatím nemáme. Potomci mužů s rakovinou prostaty mají zřejmě riziko vyšší, ale přesné geny zodpovědné za tento nádorový proces nejsou známy.

 

Neblahý vliv na vznik nádoru má i mužský pohlavní hormon testosteron, protože způsobuje zrychlení růstu již vzniklého nádoru. toho se pak využívá v léčbě.

 

Otázkou jsou prodělané infekční záněty prostaty (tzv. prostatitidy), které často doprovázejí řadu sexuálně přenosných chorob (např. kapavka). Chronický zánět způsobující smrt a poškození buněk prostaty by byl logický rizikový faktor vzniku nádoru prostaty, ale opět u této problematiky panuje nejistota. Možným rizikovým faktorem je prý i obezita a nevylučuje se kouření. Vzhledem k tomu, že cigaretový kouř zhoršuje oxidační stres, a zvyšuje výskyt řady jiných nádorů, by jeho vliv na vznik rakoviny prostaty neměl být podle mne opomíjen. Pokud jde o zbytnění prostaty, tak to zřejmě s nádorovým procesem žádnou přímou souvislost nemá. Obě nemoci mají nicméně velmi podobné projevy.

 

 

Projevy: Rakovina prostaty se bohužel velmi dlouho nijak neprojevuje. Nádorový proces je zpočátku ohraničen na strukturu prostaty a v této chvíli nemívá nemocný žádné problémy. Někdy se mohou vyskytnout symptomy typické pro nezhoubné zvětšení prostaty, řadímě k nim častější močení v noci, odtok tenkého proudu moči a přerušované močení, někdy se může vyskytnout bolestivé močení a přítomnost krve v moči. Porucha odtoku moči může vyvolat její hromadění, infikaci bakteriemi a opakované močové infekce. V některých případech může dojít k úplnému uzávěru močové trubice se zástavou močení. Pokročilejší tumor, který prorůstá do močové trubice může vyvolat i bolest při ejakulaci.

 

Nádor se pak může šířit podél místních nervových pletení, což bývá velmi bolestivé, nebo pomocí lymfatických i krevních metastáz. Nádor velmi ochotně metastazuje do kostí a jejich bolest může být prvním projevem tohoto nádoru. Může se tedy stát, že 60letého muže začnou bolet záda a pak se zjistí pokročilá rakovina prostaty – tato situace není naneštěstí vůbec vyloučená.
 

U pokročilého nádoru s četnými metastázami se pak mohou objevit klasické příznaky pokročilého nádorového procesu – únava, dlouhodobě zvýšená teplota, noční pocení, velká ztráta na váze při nezměněném životním stylu (ztráta 10% váhy za několik měsíců je velmi podezřelá) atd.

 

 

Diagnostika: Diagnostika je svízelná. Lékař může jako vždy získat podezření z výše uvedených projevů. Ve chvíli projevů však už může být na účinnou léčbu pozdě, to je bohužel prostý fakt. Vzhledem k anatomické poloze prostaty je možno při jakémkoliv podezření provést digitální (tj. prstem) vyšetření prostaty přes konečník. Jedná se o součást vyšetření per rectum. Lékař při tomto vyšetření vstrčí prst v rukavici namazané gelem do konečníku a je kromě jiného schopný přes stěnu konečníku vyšetřit hmatově prostatu. Zjistí její přibližnou konzistenci a udává se, že zdravá prostata má být měkká a dobře prohmatná. Je-li prostata zvtrdlá, může to být známkou nádorového procesu.

 

Lékaři mají u rakoviny prostaty možnost, jak pojmout podezření na nádorový proces ze vzorku krve. Tato možnost se nazývá PSA, neboli Prostatický Specifický Antigen. PSA je pro rakovinu prostaty takzvaným tumor markerem*. Je to látka tvořená zdravými i nádorovými buňkami prostaty. Princip stanovování PSA je v tom, že jeho koncentrace v krvi začne při vzniku rakoviny prostaty strmě stoupat a může být tedy cenným vodítkem v diagnostice. Určitou nevýhodou je ovšem na druhou stranu fakt, že hodnota PSA v krvi stoupá i při nezhoubném zvětšení prostaty (u starších mužů velmi časté) nebo při zánětu prostaty.

 

Pro zjištění rozsahu nádoru lže provést CT vyšetření a některá vyšetření nukleární medicíny ke zjištění vzdálených metastáz.

 

Definitivní vyšetření, které určí přesný typ nádoru, je biopsie prostaty, tj. odebrání vzorku podezřelé tkáně pomocí jehly přes konečník a následné vyšetření této tkáně pod mikroskopem.

 

 

Prevence: Těžko říct, jak dělat úspěšnou prevenci. Všichni muži nad 50 let by měli vyhledat lékaře, pokud mají příznaky zvětšení prostaty (problémy s močením, časté chození na záchod v noci, přerušované močení atd). Nezhoubné zvětšení prostaty samo o sobě nijak vážné nebývá, ale rakovinu prostaty jen podle příznaků nikdy zcela vyloučit nemůžeme.

 

Součástí prevence je i fakt, že vyšetření konečníku prstem se nyní propaguje u všech pacientů jako součást běžného lékařského vyšetření bez ohledu na to, s čím pacient k lékaři přichází. Vyšetření to sice nijak extrémně příjemné není, mnoha lidem se může zdát ponižující, a někteří lidé využívají svého práva ho odmítnout. Musím před odmítnutím tohoto vyšetření varovat. Vyšetření konečníku prstem může být velmi důležité a např. podezření na rakovinu prostaty v počátečním stádiu jím lze stanovit. Prostě tu chvíli nepohodlí vydržte, má svůj význam a můžu vás ujistit, že vyšetřujícímu lékaři to taky nijak příjemné není.

 

 

Léčba: Je jako obvykle více možností léčby, o nichž rozhoduje onkolog:

 

1. Chirurgické řešení je jako obvykle to nejlepší a u nádoru bez metastáz ohraničeného na tkáň prostaty může nemocného zcela vyléčit. Provádí se chirurgické odstranění prostaty, neboli prostatektomie.

 

2. Chemoterapie ozařování se používají také, ale jejich efekt není nijak oslnivý. U ozáření nádoru je navíc riziko vzniku následné radiační kolitidy. U již existujících metastáz v kostech se může použít ozáření k snížení jejich bolestivosti.

 

3. Hormonální terapie je zajímavá možnost léčby rakoviny prostaty. Využívá se znalostí o tom, že mužský pohlavní hormon testosteron podporuje růst tohoto nádoru. Principem léčby je tedy odstranění testosteronu z těla nemocného. Toho lze dosáhnout buď odstraněním varlat (tj. de facto kastrací) nebo podáváním speciálních látek, které tvorbu testosteronu utlumí. Tyto látky označujeme jako antiandrogeny a příkladem jsou sloučeniny bicalutamid (např. léky Apo-Bicalutamid, Bicaluplex, Bicalutanorm, Lanbica a další), flutamid (např. lék Apo-Flutamide) a cyproteron acetát (např. léky Androcur, Cyproplex a Cysaxal).

 

 

* Tumor marker je taková látka, jejíž koncentrace v krvi má vztah k existenci nádorového onemocnění. Bylo nalezeno mnoho tumor markerů pro jednotlivé typy nádorů. Tumor markery většinou nejsou pro určitou nespolehlivost  a nespecifitu využívány v diagnostice nádorů, i když mohou vést k podezření na nádorový proces, a mohou být podnětem pro provedení dalších vyšetření. U již potvrzených nádorů nás však mohou informovat o aktivitě nádorového procesu, jeho vyhasínání při léčbě, případně o znovuobjevení nádorové hmoty po provedené léčbě.