Akutní myeloidní leukémie je jedním ze 4 základních typů leukémií. Je relativně vzácná a vyskytuje se spíše u starších dospělých, obvykle u lidí nad 60 let věku. Podstata této nádorové choroby spočívá v nezralých krvetvorných buňkách, AML konkrétně vzniká z nezralé formy buňky, která dává postupným zraním vznik některým typům bílých krvinek.
Příčiny: Proč se určitá konkrétní krvetvorná buňka změní na nádorovou? Ne vždy je to známé, ale obvykle se jedná o nějakou chromozomální poruchu či genetickou mutaci uvnitř této buňky. Samotný vznik mutace není vždy zřejmý, ale u AML podezříváme určité vyvolávající faktory jako jsou určité chemikálie (cytostatika užívaná při chemoterapii ostatních nádorů, některé složky bezolovnatého benzínu apod.), radioaktivní záření apod. Zcela jistě bude hrát roli i jistý genetický předpoklad, který učiní tělo daného jednotlivce citlivým k působení vyvolávajícího faktoru, jako příklad si můžeme uvést vyšší riziko vzniku nemoci u lidí s Downovým syndromem. V některých případech se AML vyvíjí z jiných chorob krve (např. myelodysplastický syndrom, primární trombocytemie), ale této problematice se zde věnovat nebudu.
Projevy: Příznaky odpovídají obecným rysům leukémie jako takové. Nádorové buňky se usazují v kostní dřeni, v lymfatických uzlinách a tělesných orgánech. Zásadní problémy tohoto procesu jsou dva. Za prvé jsou nádorové bílé krvinky nezralé a neumí plnit obrannou imunitní funkci. A za druhé utlačí a naruší tvorbu ostatních zdravých krevních buněk (normální bílé krvinky, červené krvinky) a krevních destiček.
Příznaky jsou zprvu nespecifické (únava, horečky, noční pocení, bolesti kloubů aj.). Dále vycházejí z napadení různých tkání nádorovými buňkami (při AML např. mírně zvětšená slezina a zduření dásní) a nedostatkem krevních buněk. Nedostatek červených krvinek se projevuje chudokrevností a anemickým syndromem. Nedostatek funkčních bílých krvinek se projeví oslabenou imunitou a opakovanými infekcemi, které se velmi špatně hojí. Nedostatek krevních destiček se projeví zvýšenou krvácivostí (tvorba modřin, krvácení z nosu, nález krve ve stolici, nález krve v moči apod.). Akutní myeloidní leukémie postupuje poměrně rychle a nemocného bez léčby usmrtí do několika týdnů až měsíců.
Diagnostika: Příznaky mohou být nevýrazné a tak může být nález i relativně náhodný. podezření získáme z vyšetření krevního obrazu, kde obvykle najdeme vyšší počet bílých krvinek a pokles červených krvinek a destiček. Hematologové se obvykle pokusí odsát krevní buňky z kostní dřeně (nejčastěji při tzv. sternální punkci) nebo získat přímo vzorek kousku kostní dřeně trepanobiopsií (pomocí speciální tlusté jehly z lopaty kosti kyčelní). Tyto vzorky jsou pak důkladně vyšetřovány včetně využití metod cytogenetiky a molekulární genetiky.
Léčba: Základem léčby je chemoterapie. Cytostatika se užívají ve dvou léčebných fázích. V první fázi má terapie za cíl zničit maximum nádorových buněk, ve fázi druhé je cílem zničit zbývající skryté nádorové buňky.
Další možností je transplantace kostní dřeně. Je to rizikový zákrok, který zjednodušeně řečeno spočívá v likvidaci nádorových buněk a celé kostní dřeně nemocného pomocí silných chemoterapeutik a ozařování. Následně se tomuto člověku podá kostní dřeň dárce. V ideálním případě se zdravé buňky této kostní dřeně rozšíří po těle a osídlí kostní dřeň zničenou předchozí léčbou. Pokud toho nové buňky nejsou schopné, nebo pokud dostane během procesu pacient nějakou infekci, je to velmi vážné a nezřídka to končí smrtí.
V případě, že pacient není ve stavu, kdy je ho možné účinně léčit, provádíme alespoň symptomatickou terapii. Při ní neléčíme vlastní leukémii, ale jen její projevy. Nedostatek červených krvinek řešíme transfúzemi, nedostatek bílých krvinek řešíme důsledným léčením bakteriálních infekcí pomocí antibiotik. Nedostatečný počet krevních destiček lze řešit jejich podáváním speciálními transfúzemi (tzv. trombonáplavy).
