Zánět zevního zvukovodu je relativně nezávažné, ale nepříjemné a bolestivé onemocnění. Zevní zvukovod je součástí zevního ucha, vede zvuk z ušního boltce (který má tvar ne nepodobný trychtýři) směrem k bubínku, kterým je zvukový signál předáván do středního ucha.
Příčiny: Zánět je velmi často způsoben bakteriemi. Ty proniknou do zvukovodu nejčastěji po koupání v nepříliš čisté vodě, kdy dojde ke vtečení vody do zvukovodu (nemoc se také označuje jako tzv. „nemoc plavců“). Další příčinou může být nahromadění ušního mazu, který ucpe zvukovod. Paradoxně k tomu dochází u lidí, kteří si uši až příliš pečlivě čistí pomocí čistících tyčinek. Ty totiž mohou ušní maz naopak upěchovat a tím znemožnit jeho odstranění. Z méně častých příčin jmenujme i přítomnost cizího tělesa ve zvukovodu.
Projevy: Zánět se projevuje velmi nepříjemnou bolestí ucha na straně postižení, pocitem zalehlého ucha, svěděním v uchu, pískáním v uchu, přidat se mohou horečky, únava a celkové projevy infekce. Těžší případy mohou být spojeny i s výrazným narušením sluchu a vytékáním krve a hnisu z postiženého ucha.
Diagnostika: Osobou nejpovolanější je lékař ORL, který může pomocí speciálních nástrojů zevní ucho prohlédnout (otoskopie) a obvykle najde nahromadění mazu, či zánětlivé změny (překrvení sliznice, hnis apod.).
Léčba: Ucpaný a zánětem postižený zvukovod lze propláchnout. Je to sice nepříjemné, ale na druhou stranu se nemocnému rychle uleví. Při podezření na bakteriální infekci se předepisují antibiotika. Jinak k léčbě patří odpočinek, dostatek tekutin a tlumení případných horeček pomocí antipyretik.
Zdroje
https://www.msdmanuals.com
https://emedicine.medscape.com
