Leptospiróza je infekční onemocnění, kterým se člověk obvykle nakazí od zvířat. Onemocnění je relativně časté a vyskytuje se prakticky celosvětově. Většina případů probíhá poměrně mírně, jsou však popisovány i závažné průběhy leptospirózy.

 

Příčiny: Příčinou infekce jsou bakterie známé jako leptospiry, které patří do skupiny spirochet. K nákaze nejčastěji dochází blízkým kontaktem s nakaženými zvířaty*, leptospiry se vyskytují v jejich moči a stolici. Typickým přenašečem jsou drobní hlodavci (myši, krysy, rejsci apod.), kteří mohou svými exkrementy kontaminovat i špatně uskladněné potraviny. Nemoc mohou nicméně přenášet i domácí zvířata jako například psi. Zvýšené riziko mají lidé pracující se zvířaty (veterináři, pracovníci jatek, řezníci) a lidé s vyšším rizikem kontaktu se zvířecími exkrementy (pracovníci kanalizací).

* Nemoci přenosné ze zvířete na člověka odborně označujeme jako antropozoonózy.

 

Projevy: Typicky probíhá onemocnění ve dvou fázích vzplanutí projevů oddělenými obdobím zdánlivého klidu. První příznaky vznikají asi týden po nákaze a trvají sedm dnů. Tyto projevy zahrnují horečku, únavu, bolesti hlavy, bolesti svalů a bolesti kloubů. Po skončení této epizody je několik dnů klid a pak se horečka vrací v druhé fázi onemocnění.

Některé případy druhé fáze infekce probíhají velmi těžce. V takovém případě označujeme leptospirózu jako tzv. Weilovu nemoc [vajlovu]. Dochází k poškození jaterní tkáně se zvýšením jaterních testů a žloutenkou a k poškození ledvin, které může vyústit v akutní selhání ledvin. Leptospiry mohou proniknout i do mozkomíšního moku a způsobit meningitidu nebo zánět mozku (ztuhnutí šíje, bolesti hlavy, zmatenost, zvracení).

 

Diagnostika: Diagnózu není lehké stanovit, protože se na leptospirózu většinou nemyslí. Přítomnost bakterií lze určit sérologicky ze vzorku krve, kde nalezneme protilátky proti boreliím. V případě postižení centrálního nervového systému najdeme změny v mozkomíšním moku získaném při lumbální punkci. Kultivace leptospir v mikrobiologické laboratoři ze vzorku tělesných tekutin je možná, ale trvá poněkud déle.

 

Léčba: Základem léčby jsou antibiotika. Leptospiry jsou naštěstí citlivé i na řadu běžně podávaných antibiotik. Další podpůrná léčba a její rozsah záleží na tíži choroby u konkrétního jedince.


Zdroje
https://www.cdc.gov
https://www.webmd.com

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů