Cisplatina je lék patřící do skupiny cytostatik, která se používají v onkologii k léčbě nádorových onemocnění. Účinnou látkou léku je stejnojmenná sloučenina cisplatina.
Princip: Cisplatina je látka odvozená od platiny, váže se na DNA buněk, narušuje její strukturu (vytváří pevné vazby mezi řetězci DNA), tím zasahuje do buněčného dělení a způsobuje odumírání buněk. Více postiženy jsou rychle se množící nádorové buňky.
Využití: Cisplatina se podává pacientům s některými zhoubnými nádory, jako jsou například určité formy rakoviny vaječníků, rakoviny plic, rakoviny dělohy, rakoviny děložního čípku, sarkomů a rakoviny močového měchýře. Lék se často podává v kombinaci s dalšími přípravky v rámci chemoterapeutických režimů.
Podávání: Cisplatina se vyrábí v podobě roztoku, který se podává jako pomalá nitrožilní infuze. Přesná dávka je vždy individuální a stanovuje ji ošetřující onkolog, bez jehož vědomí lék nesmí být aplikován.
Nevýhody: Cisplatina může mít mnoho nežádoucích účinků, z nichž asi nejčastější jsou trávicí potíže (nechutenství, zvracení), padání vlasů a narušení tvorby krevních buněk v kostní dřeni. Důsledkem je častá chudokrevnost, nedostatek bílých krvinek a krevních destiček. Z dalších nežádoucích účinků se může vyskytovat poškození nervů (příznaky polyneuropatie), poruchy sluchu, zvýšená teplota, bolesti svalů a alergické reakce. Obávanou komplikací je poškození ledvin s rozvojem akutního selhání ledvin.
