Skip to main content
 



Zvětšené uzliny

Zvětšení lymfatických (mízních) uzlin se odborně označuje jako lymfadenomegálie. Jde o běžný příznak, který obvykle nic zvláštního neznamená, někdy však může doprovázet závažná onemocnění.

 

Lymfatické uzliny se nachází na mnoha místech našeho těla. Jedná se o jakási obranná strážní postavení, kterými procházejí mízní cévy z jednotlivých orgánů. Uzliny jsou plné bílých krvinek, které ničí případné infekční částice či případné nádorové buňky, které se mízními cévami šíří z primárního ložiska po těle. Zvětšení uzlin tak většinou souvisí s normálními či abnormálními imunitními reakcemi nebo s nádorovými procesy.

 

Jak už jsem napsal výše, vyskytují se mízní uzliny na mnoha místech našeho těla. Nás nejvíce zajímají povrchová místa, kde se dají zvětšené uzliny dobře vyhmatat jako podkožní boule. Jedná se např. o oblast krku (za ušima, pod dolní čelistí, v blízkosti krkavic), oblast podpaží a nadklíčků a oblast třísel. Pochopitelně dokážeme při výrazném zvětšení vyhmatat i hlouběji uložené uzliny, např. v dutině břišní, to však není pravidlem.

 

Z hlediska vyšetřování je v prvé řadě významná informace o lokalitě a bolestivosti zvětšených uzlin. Obecně (pochopitelně ne univerzálně) platí, že bolestivé zvětšení svědčí spíše pro infekční příčinu, zatímco nebolestivé zvětšení může být i nádorové či autoimunitní povahy. Pro běžného člověka by z toho mělo vyplývat, že delší dobu trvající hmatné zvětšení uzlin (cca několik týdnů) by mělo být spojeno s návštěvou lékaře, zvláště jsou-li uzliny nebolestivé, nebo jsou-li přítomny doprovodné příznaky typu nočního pocení, opakujících se horečnatých stavů a nechtěné ztráty na váze.

 

 

Příčiny:

 

1. Infekční onemocnění – Toto je zcela jistě nejčastější příčinou zvětšení uzlin. Je způsobeno zmnožením bílých krvinek v uzlinách při setkání s infekčními mikroorganizmy. Poměrně rozsáhlé zvětšení uzlin je spojeno s virovými chorobami (mononukleóza, zarděnky, HIV apod.), může však být přítomno prakticky u jakékoliv infekce – bakteriální (velmi výrazně např. u tularémie), plísňové, parazitární. Uzliny jsou spíše bolestivé, ale není to rozhodně pravidlem.

 

2. Nádory – Prakticky jakékoliv nádory mohou být spojeny se zvětšením uzlin, které je v tomto případě vyvoláno zmnožením nádorových buněk v uzlinách. Do blízkých uzlin* metastazuje většina klasických nádorů, vzácněji můžeme najít metastázy i ve vzdálených uzlinách. Typické je zvětšení uzlin pro nádorové choroby vycházející z krevních buněk – lymfomy a některé leukémie (často CLL a ALL). Právě u těchto chorob mohou být přítomny příznaky jako je noční pocení, nechtěný úbytek na váze, či opakující se (a dočasně mizící) horečnaté stavy.

 

* Z tohoto hlediska se mluví o sentinelové uzlině, do které jako první předpokládáme, že se konkrétní nádor rozšíří. Jde obvykle o některou anatomicky o některou blízkou uzlinu, do které odchází míza z orgánu postiženého nádorem.

 

3. Autoimunitní choroby – Zvětšené uzliny mohou být přítomné prakticky u jakékoliv choroby způsobené poruchou imunitního systému. Zvětšení uzlin z těchto příčin je nejméně časté a je to opravdový diagnostický problém. Nejznámějšími chorobami je např. revmatoidní artritida a lupus erythematosus, ale lymfadenomegálii prostě nelze vyloučit u žádné z autoimunitních poruch. Jako zcela zvláštní jednotku řadící se k imunopatologickým chorobám bych zmínil zvětšení uzlin při sarkoidóze.


Diagnostika: Z hlediska diagnostiky je důležité fyzikální vyšetření, při kterém se snažíme zjistit všechny lokalizace a přibližnou velikost uzlin. Do jisté míry je významná informace o bolestivosti nebo nebolestivosti uzlin, i když definitivní závěr z toho dělat nemůžeme. Anamnesticky nás zajímají jakékoliv projevy infekce (zejména horečka), přítomnost nočního poceníúbytku na váze, apod. Vzhledem k riziku krevních chorob je nutné stanovení krevního obrazu. Z krve má význam i CRP pro zhodnocení přítomnosti infekce a můžeme provést odběry na celou řadu infekčních činitelů, zejména virů. V případě podezření na onemocnění krve pak můžeme pokračovat sternální punkce nebo výtěžnější trepanobiopsií. Jako součást celkového vyšetření je vhodné provést rentgen plicultrazvuk břicha.

 

Samozřejmostí je prohlédnutí oblasti se zvětšenými uzlinami a přesné zhodnocení jejich velikosti pro případný odběr. Máme-li totiž podezření na neinfekční příčinu stavu, je velice důležité některou z uzlin histologicky prozkoumat. Dostatečně velká a přístupná uzlina je při chirurgickém zákroku odebrána a odeslána na patologii, kde ji důkladně vyšetří. Význam má zejména přítomnost a typ nádorových buněk, který určí další léčebný postup.
 

 

Léčba: Terapie je možná až po stanovení příčiny zvětšení uzlin a jedinou možností je léčit tuto příčinu. Zvětšené uzliny jsou koneckonců pouhým příznakem a nikoliv vlastní chorobou.


Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://www.healthline.com

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů