Skip to main content
 



Poleptání jícnu

Poleptání jícnu je smrtelně nebezpečný stav, který souvisí s požitím agresivních žíravin (silné kyseliny nebo louhy). Může se jednat o nešťastnou náhodu či o sebevražedný pokus. Snaha zabít se vypitím kyselin či zásad je ovšem nápad velmi nešťastný, jak zjistíme dále v textu.

 

Příčiny: U dítěte se může jednat o nešťastný nápad vypít tekutinu z barevné láhve s hezkými obrázky. Dospělý člověk se nejčastěji napije leptavé látky tehdy, pokud ji uchovává v neoznačené láhvi a pak ji on sám nebo někdo jiný zamění s pitnou vodou. Ani sebevražedné pokusy nejsou vyloučeny, naštěstí se však nejedná o častý způsob ukončení života.

 

 

Projevy: Vypitá tekutina ošklivě poraní dutinu ústní, hltan a jícen (se vznikem zánětu jícnu odborně označovaným jako korozivní ezofagitida). Krátce po vypití se objeví prudká bolest, který se zhoršuje při polykání. Kromě toho se může objevit zvracení krve. Tekutina se může dostat i do dýchacích cest a v tom případě může způsobit dušnost a vykašlávání krve. Těžkost poranění, bolest a nedejbože protržení jícnu mohou vyvolat šokový stav, který může vyústit v poruchu vědomí nebo ve smrt.

 

 

Diagnostika: Diagnózu určíme z informací od pacienta, nebo od jeho blízkých, či od pracovníků rychlé záchranné pomoci. Je vhodné zjistit přibližné množství a typ žíraviny, kterou dotyčný vypil. Ideálním vyšetřením je gastroskopie, kdy uvidíme stěnu jícnu na vlastní oči a můžeme zhodnotit tíži postižení.

 

 

Prevence: Základem prevence je udržet jakoukoliv žíravinu mimo dosah dětí, barevné etikety je mohou snadno splést. Jinak by měly být žíravé látky uchovávané ve zřetelně označených lahvích a vždy daleko od lahví s pitnými tekutinami. Pokus o sebevraždu vypitím leptavé látky je hloupý nápad – případná smrt je velice bolestivá a pokud je pokus o sebevraždu neúspěšný, doživotní následky jsou hrozné.

 

 

Léčba: První pomoc má smysl jedině, je-li provedena do několik minut od vypití žíravé látky. Kyselé látky lze neutralizovat roztokem sody, zásadité látky roztokem octa. Vhodným prostředkem první pomoci je rychlé vypití většího množství vody či mléka. U lidí, kteří vypili žíravou látku, se nesmí vyvolat zvracení. Při zvracení by se žíravina z žaludku dostala zpět do jícnu (riziko dalšího popálení) a navíc by mohla být vdechnuta.

 

U těžkých popálení je nutné pacienta hospitalizovat na oddělení ARO. Je nezbytná protišoková léčba podáváním nitrožilních infuzí, důsledná terapie bolesti a zajištění dýchacích cest. Vhodné je podávat antibiotika k zabránění vzniku infekce. Velmi opatrně se provede gastroskopie, kdy se hodnotí tíže poškození jícnu. U méně závažných případů se zajistí parenterální příjem živin a pak se čeká. Provádí se kontrolní gastroskopie, při kterých pozorujeme průběh hojení. Během hojení mohou začít v jícnu vznikat zjizvení se srůsty a dochází k zužování jeho průsvitu. V takovém případě se zasouvají speciální nástroje a těmi se dutina jícnu rozšiřuje. Je-li jícen těžce poškozen, či pokud se jeho stěna protrhla, provádí se velice obtížný a složitý chirurgický zákrok, kdy se poškozený úsek jícnu odstraní a nahradí se střevem. Prognóza pacientů po tomto zákroku nicméně není příliš dobrá.

 

Je nutno dodat, že vypití velkého množství silné žíraviny končí nakonec často smrtí bez ohledu na poskytnutou pomoc.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů