Skip to main content
 



Celiakie

Celiakie je onemocnění střev, které je v naší populaci relativně rozšířené. Nemoc lze zařadit do autoimunitních zánětů střeva společně s Crohnovou chorobouulcerózní kolitidou. Jde tedy o agresivní zánětlivou reakci našeho imunitního systému proti buňkám střevní stěny. Celiakie má však od oněch dvou chorob některé významné odchylky.

 

 

Příčina: Na rozdíl od Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy známe u celiakie příčinu autoimunitní reakce a tou je zkřížená imunitní reakce na lepek. Lepek je látka vyskytující se v obilovinách a v produktech z něj vyrobených. U lidí s určitým genetickým předpokladem dojde k reakci imunitního systému na podaný lepek, přičemž se imunitní systém chybně přenastaví, napadne střevní stěnu (zkřížená reakce) a způsobí zánět různého rozsahu.

 

 

Projevy: Klasicky dochází k napadení různých částí tenkého střeva. Projevy jsou různé. U některých lidí je zánět pouze mírný a nijak se neprojeví. Toto je důvod, proč je celiakie považována za vzácnou, mnozí lidé o své nemoci vůbec neví (komplikace nemoci je však ohrožují také!). Případné klinické příznaky jsou dosti pestré a zahrnují průjmy, plynatost, bolesti břicha, hubnutí, krev ve stolici, únavu, poruchu vstřebávání živin, vznik podvýživy a jiné. Těžké formy onemocnění mohou být velmi nepříjemné. Poměrně zvláštním je u celiakie výskyt kožní vyrážky na obličeji, loktech a kolenou. Je to dáno tím, že imunitní systém podrážděný lepkem nenapadne jen tenké střevo, ale částečně i některé buňky kůže. Této kožní formě celiakie se říká Duhringova choroba (dermatitis herpetiformis Duhring). 

 

 

Komplikace: Neléčená celiakie zvyšuje šanci vzniku mnoha typů rakoviny - střevních i mimostřevních - a zřejmě nejvyšší riziko je u vzniku střevních lymfomů. Problém je ten, že velikost tohoto rizika nezávisí na tíži celiakie. I člověk bez jakýchkoliv příznaků, či jen s malými střevními problémy se zjištěnou celiakií by tedy ve svém zájmu měl spolupracovat s lékařem na dietních opatřeních. 



Diagnostika: Na diagnózu celiakie existují speciální postupy, přičemž základem jsou krevní náběry na určité autoprotilátky (protilátky přítomné u autoimunitních nemocí), ideálně protilátky proti tkáňové transglutamináze. Je-li hodnota protilátek zvýšená, provádí se endoskopické vyšetření horní části trávicího traktu (gastroskopie) s odběrem vzorků ze dvanáctníku. Tyto vzorky mohou být histologicky vyšetřeny, přičemž se hodnotí přítomnost zánětlivých změn ve dvanáctníku typických pro celiakii.


 

Prevence: Se samotným genetickým předpokladem k celiakii nic neuděláme. Zabránit můžeme jen vzniku projevů nemoci vyloučením lepku ze stravy a nasazením bezlepkové diety. To je dost obtížné řešení, obzvláště když si uvědomíme, že lepek je kromě obilné mouky a moučných výrobků i v pivu a vůbec v mnoha potravinách, kde bychom to ani neočekávali. Pozorné prostudování etiket jednotlivých potravin je na místě.

 

 

Léčba: Při silných projevech celiakie je možno podat nárazově kortikoidy ke zklidnění nemoci, jinak je základem terapie pečlivé dodržování bezlepkové diety. Čím poctivěji dietu dodržujeme, tím více klesá riziko vzniku komplikací v podobě nádorů.


Zdroje
https://celiac.org
https://www.nhs.uk

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů