Skip to main content

Diuretika

Diuretika jsou širokou skupinou léků, které mají jako efekt zvýšený výdej moči ledvinami. Od toho také pochází jejich název, protože slovo diuréza znamená výdej moči.

 

Účinky: Diuretika nejrůznějšími mechanismy zvyšují ztráty iontů v ledvinách (zejména sodíku a někdy i draslíku), přičemž ionty s sebou strhávají vodu, kterou ztrácíme také. Celkově tedy dochází k močení většího objemu tekutiny.


 

Využití: Zdánlivě banální močopudný účinek těchto léků má obrovský dopad při léčbě mnoha nemocí, a to zejména těch spojených s hromaděním tekutin v organismu. Klasickým příkladem je selhávání srdce. Selhávající pumpa nedokáže přepumpovávat krevní tekutinu a ta se pak hromadí v organismu. Důsledkem jsou otoky. Diuretika zvýší ztráty tekutin do moči, uleví tím srdci a způsobí vymizení otoků. Podobný efekt mají diuretika i při cirhóze jater, kdy se v žilách před játry hromadí krev a filtruje se do dutiny břišní - voda v břiše se pak nazývá ascites. Vzhledem ke ztrátám tekutin se diuretika používají i při léčbě vysokého tlaku. Poměrně logicky snížíme množství tekutiny v trubkách, tak poklesne i tlak v nich.


 

Nevýhody: Nevýhodou může být dehydratace pacienta při příliš vysoké dávce diuretika, stejně tak příliš velký pokles krevního tlaku. Některá silnější diuretika nemusí vždy dobře působit na tkáň ledvin a mohou ji poškozovat (nefrotoxicita). Další nevýhodou je možný vznik dehydratace a výchylky v koncentracích iontů (zejména hypokalémie a hyponatrémie), které mohou vést k rozvratu biochemických pochodů v organismu a někdy i ke smrti. Zvláště nebezpečné jsou v tomto ohledu změny koncentrace krevního draslíku. Více napíšu u jednotlivých typů diuretik.


 

Rozdělení: Diuretika řadíme do několika skupin podle konkrétních efektů.

 

1. Kličková diuretika – Tohle jsou moje oblíbené léky, které se s úspěchem používají u akutních srdečních selhání. Mají velmi silný efekt a způsobují velké ztráty tekutin, sodíku i draslíku. Velkou výhodou je, že existují v tabletové formě i injekční formě. Člověk se srdečním selháváním je může užívat v malé dávce jako tabletky, při náhlém zhoršení lze tato diuretika podat přímo do žíly s rychlým a daleko větším efektem.

 

Hlavní sloučeninou řadící se k těmto diuretikům patří furosemid. Vyskytuje je v lécích jako je Furosemid, Furon, Furorese apod. Síla těchto léků se pohybuje od 20 do 250 miligramů.

 

V akutní fázi srdečního selhávání s masivními otoky a dušností se aplikuje nitrožilně dle zvážení lékaře. Někdy nechám podat 2-3 injekce furosemid 20mg i.v., což je dávka 40-60 mg. Když je opravdu zle a hrozí plicní edém, tak dám 2 ampule furosemidu 125 mg do nitrožilního dávkovače na 24 hodin. Za 1 den tak člověk dostane 250 miligramů nitrožilně, což je velice vysoká dávka. Na druhou stranu jde v takovém případě o život a plicní edém se prý prakticky nedá zresuscitovat (mohu potvrdit).

 

Z hlediska iontů je hlavní nevýhodou velká ztráta draslíku, která vyústí v hypokalémii. O možných komplikacích tohoto stavu si přečtěte v příslušném článku.

 

 

2. Distální diuretika – Toto jsou o něco méně agresivní diuretika, která se používají spíše u méně vážných formách dlouhodobého srdečního selhávání a při léčbě vysokého tlaku. Opět dochází ke ztrátám iontů a tekutin, ale nebývají tak dramatické jako u kličkových diuretik.

 

Základními účinnými lsloučeninami této skupiny je hydrochlorothiazid (lék Hydrochlorothiazid) a indapamid (lék Indapamid, Indap aj.). My často používáme Hydrochlorothiazid 25mg v dávce 1/2 tablety až 1 tableta denně.

 

 

3. Draslík šetřící diuretika – Do této skupiny patří sloučenina spironolakton (lék Verospiron) a sloučenina amilorid (v léku Moduretic, Loradur a další). Mají různé mechanismy účinku, ale spojuje je schopnost odvodnit díky ztrátám sodíku. Velký význam má to, že tato diuretika snižují ztráty draslíku a naopak zvyšují jeho koncentraci v krvi. To může být velmi pozitivní u pacientů s nízkou hladinou draslíku, na druhou stranu mohou tyto léky způsobit smrtelně nebezpečné zvýšení jeho hladiny v krvi (hyperkalémie - více v příslušném článku).

 

 

Závěr: Diuretika jsou velice důležité léky, po jejich nasazení bychom nicméně měli monitorovat krevní tlak, krevní ionty a váhu pacienta. Každodenní vážení dobře vypovídá o hydrataci. 1 kilogram váhy odpovídá 1 litru tekutiny. Pokud pacient na léčbě diuretiky v určité dávce ztratí 10 kilogramů (tj. 10 litrů vody) za 2 dny, je zřejmé, že s takovou dávkou ho pustit domů nemůžete (to byste ho zdehydratovali a vysušili jako tresku) a budete ji muset snížit.

 
 
 



 

On-line poradna:
460 článků chorob, 180 potravin, 490 bylinek, 137 skupin léků.
Přesto chápu, že individuální rada má větší hodnotu.
Napište mně, pokusím se poradit, nebo doporučím odborníka.
Nahlédnout do poradny Dr.Mix lékárníka Ondřeje.