Syndrom karpálního tunelu je relativně častý nepříjemný stav, který se úzce vztahuje k anatomii zápěstí. K pochopení tohoto syndromu si proto nejprve musíme k anatomii tohoto prostoru něco říci. Zápěstí má na průřezu tvar kanálu, ve kterém probíhají šlachy, cévy a poměrně mělce pod kůží i nervus medianus, který se z velké části spolupodílí na hybnosti a citlivosti prstů a dlaně, největší význam má pro pohyblivost palce, ukazováku a prostředníku. Spodinu a boční strany karpálního kanálu tvoří kosti. Horní část je volně otevřená a je překrytá jen vazivovým pruhem, který se jmenuje retinaculum musculorum flexorum. Nad ním je již jen podkoží a kůže.
Příčiny: Příčinou syndromu je zúžení karpálního kanálu spojené s útlakem nervus medianus – právě postižení tohoto nervu je podstatou syndromu. Proč k zúžení dochází? Nejčastěji je to kvůli dlouhodobému přetěžování zápěstí, které je typické pro těžké manuální práce (práce se sbíječkou) a pro práci s počítačem (hlavně ruka ovládající myš). Kromě toho k zúžení dochází při některých nemocech spojených s poruchou metabolismu a imunitního systému a také při hormonálních nemocech a změnách v organismu. Syndrom karpálního tunelu se proto může objevit u revmatoidní artritidy, v těhotenství, po přechodu, při snížené funkci štítné žlázy, u akromegalie apod.
Projevy: Zúžení karpálního tunelu se začne projevovat pozvolna. Vzniká bolest v postiženém zápěstí, objevuje se mravenčení, pálení a brnění v prvních třech prstech, snižuje se síla svalů a zhoršuje se citlivost kůže na dotyk. Problémy (pálení, brnění, mravenčení) se zpočátku klasicky objevují v noci a postiženého budí ze spaní. Nemocná ruka se stává méně šikovnou, člověku z ní častěji padají předměty.
Diagnostika: Na diagnózu je nutné pomyslet při rozhovoru s pacientem, který trpí výše uvedenými příznaky. Pohovor s pacientem je vhodné doplnit jednoduchým kompresním testem – na krátkou chvíli zatlačíme shora na zápěstí a to vede k objevení se příznaků syndromu karpálního tunelu. Pokud již lékař získá podezření, může pokračovat v dalších vyšetřeních. Nejcennější z nich je elektromyografické vyšetření (EMG), které ukáže rychlost vedení informace nervem a případně stupeň jeho poškození.
Prevence: Vzniku tohoto syndromu lze zabránit tam, kde je způsoben nevhodnou pracovní zátěží (tedy v případech, kde je de facto formou pracovního úrazu). Zejména při práci s počítačem je vhodné při ovládání myši mít ruku se zápěstím v úrovni stolu a při práci si dělat přestávky s občasným procvičováním ruky (kroužení a ohýbání v zápěstí, ohýbání prstů)
Léčba: V méně vážných prvních stádiích syndromu lze provést injekční aplikaci kortikoidů, které tlumí bolest a příznaky syndromu. Nejlepší řešení je ovšem chirurgický zákrok. Jedná se o malou ambulantně prováděnou operaci jen s místním znecitlivěním, tzn. podá se znecitlivující injekce do oblasti zápěstí. Při operaci se zápěstí opatrně rozřízne a rozvolní se vaz retinaculum musculorum flexorum, které karpální tunel přikrývá. Tím se anatomický prostor v tunelu uvolní a nervus medianus přestane být utlačován.
Zdroje
https://www.nhs.uk
https://www.webmd.com
