Multiformní glioblastom neboli glioblastoma multiforme je jedním z mozkových nádorů. Obecně platí, že tyto nádory bývají spíše nezhoubné, ale mohou člověk ohrozit svým růstem v blízkosti mozku. Glioblastom je jiný – chová se výrazně zhoubně a prognóza pacientů s glioblastomem nebývá dobrá.
Příčiny: Přesná příčina této formy rakoviny není známa. Častěji se vyskytuje u starších mužů nad 50 let, možný je nějaký genetický předpoklad kombinovaný s vlivy okolního prostředí, ale nic konkrétního se dosud nezjistilo. Výskyt bývá častější u pacientů s neurofibromatózou, Turcotovým syndromem a Von Hippel-Lindauovou nemocí.
Tumor patří mezi skupinu nádorů označovaných jako gliomy, přesněji řečeno mezi astrocytomy (multiformní glioblastom je v podstatě jeden z nejnebezpečnějších astrocytomů). Vzniká totiž z buněk známých jako astrocyty. Astrocyty patří mezi buňky glie, zjednodušeně řečeno tvoří určitou podporu vlastním nervovým buňkám a podílí se na bariérové ochraně mozku před škodlivinami z krevního oběhu (tzv. hematoencefalická bariéra).
Projevy: Záleží samozřejmě na místě, kde tumor vznikl. Roste agresivně a poškozuje okolní mozkovou tkáň. Mohou se začít objevovat epileptické záchvaty, poruchy citlivosti a hybnosti některých částí těla. Větší nádory mohou způsobit otok mozku a rozvoj nitrolebního přetlaku, který se projevuje nevolností, zvracením a bolestmi hlavy. Nádor s oblibou vytváří metastázy, které jsou však obvykle lokalizovány nitrolebně a nikoliv jinde v těle. Nalézt se mohou i na mozkových plenách a v mozkových komorách.
Diagnostika: Určité podezření, že něco není v pořádku, většinou vysloví neurolog a z jeho doporučení se provede CT vyšetření mozku (eventuálně jeho magnetická rezonance), které nádorovou tkáň objeví. V některých případech se provede na vyšších neurochirurgických pracovištích odběr vzorku nádoru tenkou jehlou, nebo odběr vzorku po chirurgickém otevření lebky.
Léčba: Léčebné metody jsou velmi svízelné, jedinou možností je včasné neurochirurgické řešení, je-li ovšem možné. Nádor poměrně nepříliš uspokojivě reaguje na ozařování i chemoterapii a prognóza nemocných nebývá dobrá. K tlumení příznaků se někdy podávají kortikoidy ke snížení otoku mozku a léky proti epilepsii. I při plné léčbě se dožití většinou počítá na měsíce.
Zdroje
https://www.aans.org
https://www.linkos.cz
