Krátkozrakost (myopie) je běžná porucha zraku, při které má dotyčný problém vidět ostře na větší dálku.
Příčiny: Příčiny nejsou obvykle jasné, některé stavy jsou vrozené a jiné případy krátkozrakosti se obvykle objeví v mladém věku u dětí a dospívajících. Je to zřejmě dáno vývojem oka, rizikovými faktory pro rozvoj myopie může být dlouhodobé zatěžování oka s častým zaostřováním na krátkou vzdálenost. V některých případech může vznikat krátkozrakost ve vyšším věku jako jeden z příznaků určitých forem šedého zákalu.
Podstatou myopie je fakt, že světelné paprsky z více vzdálených objektů se v oční kouli protínají už před sítnicí a v důsledku toho jsou jejich obrazy neostré a rozmazané.
Schéma - sbíhání světelných paprsků před sítnicí
Projevy: Člověk trpící krátkozrakostí může normálně číst a dobře vidí na krátkou vzdálenost. Při pohledu do dálky nicméně vidí rozmazaně, musí mhouřit oči a to pro něj představuje potíže. Čím je krátkozrakost těžší, tím je kratší vzdálenost, na kterou člověk uspokojivě vidí.
Diagnostika: Diagnózu obvykle stanovuje oční lékař. Oko může vyšetřit řadou metod – přední část oka ideálně pomocí štěrbinové lampy, zadní část oka pomocí oftalmoskopie. K hodnocení přítomnosti a tíže krátkozrakosti lze použít Snellenovy optotypy, nebo refraktometrii.
Léčba: V dnešní době je léčba snadná. Nejdostupnější je použití zevních čoček, které upraví lom světla tak, aby vyrovnal chybný lom světla v očních strukturách. Jako zevní čočky se používají brýle nebo kontaktní čočky. Jako dražší alternativu je u některých forem krátkozrakosti možné volit laserové operace oka.
