Dýchací svaly jsou soubor příčně pruhovaných svalů, které svými kontrakcemi umožňují dýchání. Z hlediska plicní tkáně je dýchání v podstatě pasivní proces, aktivitu zajišťují právě dýchací svaly. Při nádechu (inspiraci) se činností dýchacích svalů zvětší objem hrudníku a to umožňuje roztažení plic, zatímco při výdechu (exspiraci) se objem hrudníku zmenšuje a vzniklým tlakem se plíce smršťují. Funkce dýchacích svalů je řiditelná vůlí, ale mohou fungovat i mimovolně (tj. nemusíme na dýchání aktivně myslet, dýcháme i ve spánku apod.).
Dýchací svaly rozlišujeme podle významu na hlavní a pomocné:
- Hlavní dýchací svaly - Patří mezi ně bránice a zevní mezižeberní svaly (musculi intercostales externi), účastní se nádechu i výdechu.
- Pomocné dýchací svaly - Do této skupiny patří velké množství svalů oblasti krku, hrudníku a břicha.
-
Nádech usnadňují zejména krční a hrudní svaly, např. svaly skalenové (musculi scaleni), musculus sternocleidomastoideus, musculus latissimus dorsi a svaly prsní (musculus pectoralis major a minor).
-
Výdech usnadňují zejména břišní svaly, např. přímý sval břišní (musculus rectus abdominis), šikmé svaly břišní (musculi obliqui abdominis) a příčný sval břišní (musculus transversus abdominis). Kromě toho se na výdechu spolupodílí i vnitřní mezižeberní svaly (musculi intercostales interni).
-
Proč je to důležité?
-
Narušení funkce dýchacích svalů může vést k respirační insuficienci s dušností a případně k udušení. Jde o to, které svaly přestaly fungovat. Výpadek hlavních svalů je významnější než výpadek pomocných.
