Skip to main content
 


Divertikulóza

Divertikulóza (přesněji divertikulóza tračníku) je název pro poměrně častý stav, kdy se v tlustém střevě vyskytuje velké množství výchlipek, kterým říkáme divertikly. Divertikulózu můžeme označit za civilizační chorobu. Ve vyspělých státech je její výskyt častý, v Africe je poměrně vzácná. Divertikly se objevují zejména u starších lidí nad 60. rokem života, výjimkou však nejsou ani u lidí mladších. Jak divertikly vznikají a jak se jejich vzniku můžeme bránit? To najdete v tomto textu.
 

Příčiny: Problém spočívá v našem nevhodném stravování, zejména v nedostatečném příjmu vlákniny v potravě. Vlákniny máme každý den přijímat alespoň 30 gramů. Vláknina je pro nás nestravitelná a všechna se vyloučí stolicí. Přesto je její dostatečný příjem velmi důležitý – vláknina zvětšuje objem stolice a také její kašovitost. Vláknina je proto dobrou prevencí vůči zácpám. Afričtí černoši přijímají vlákniny dost a jsou v tomto ohledu bez problémů. Typický Evropan přijímá vlákniny málo. Naše stolice je málo objemná a tužší než je tomu u Afričanů. A teď se představme, že ta tuhá stolice musí projít střevy. Jde to ztuha a svalovina střevní stěny se musí hodně stahovat, aby stolice prošla. Přitom vznikají ve střevní stěně vysoké tlaky. Tyto tlaky mohou způsobit vznik vakovitých vyklenutí střevní stěny – což jsou ony zmíněné divertikly - a jejich četný výskyt označujeme jako divertikulózu. Nejčastější oblast výskytu divertiklů v tlustém střevě je jeho levostranná část.
 

Divertikly

 

Schematické znázornění divertiklů tlustého střeva
 
 

Projevy: Divertikulóza sama o sobě se nemusí příliš projevovat. Člověk, který divertikulózu má, si někdy stěžuje na častější zácpy a plynatost, nicméně u většiny lidí jsou divertikly náhodným nálezem při kolonoskopii. Střevní divertikly se mohou nicméně komplikovat. Dvěmi nejčastějšími komplikacemi jsou krvácení z divertiklu s následným nálezem krve ve stolici a infekční zánět divertiklů označovaný jako divertikulitida. Dalším problémem je fakt, že střevní stěna v místě divertiklů je tenčí a existuje zde vyšší riziko protržení střeva, obzvláště během kolonoskopie.

 

 

Diagnostika: Divertikly lze prokázat zobrazovací metodou, kdy se střevo naplní kontrastní látkou a pak se jeho dutina znázorní (tzv. irigografie). Vhodné je i kolonoskopické vyšetření, kdy se do střeva konečníkem zavede hadice s optikou, která znázorní dutinu střeva na obrazovce. Při endoskopickém vyšetření je nicméně být velmi opatrný, aby nedošlo k protržení divertiklu.

 

 

Prevence: Zásadní prevencí je zdravá strava s dostatečným přísunem vlákniny. Obecně se tvrdí, že vlákniny bychom měli v potravě přijmout minimálně 30 gramů denně. Horní mez příjmu vlákniny sice neexistuje, ale při nadměrném přísunu začne vláknina způsobovat průjmy.

 

 

Léčba: Jakmile už jednou divertikly vzniknou, není možné je konzervativně vyléčit tak, aby zmizely. Pokud je divertikulóza přítomna a nezpůsobuje problémy, pak stav neřešíme. Léčíme nicméně komplikace choroby. Krvácení do divertiklu lze někdy řešit endoskopicky a divertikulitidu pomocí antibiotik. Při opakovaných komplikacích, endoskopicky neřešitelném krvácení, při protržení střeva a zhoršující se divertikulitidě může být jediným řešením chirurgická břišní operace s odstraněním části střeva s divertikly. Jedná-li se o operaci akutní, může být spojena s nutností dočasného vytvoření kolostomie.


Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://www.healthline.com

 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů