Diabetická nefropatie znamená poškození ledvinných funkcí jako komplikaci mnohaleté cukrovky. Diabetická nefropatie je v civilizovaném světě jednou z nejčastějších příčin chronického selhávání ledvin.
Příčiny
Podstatou onemocnění je mnoho let trvající cukrovka (obvykle cukrovka 2. typu), která poškozuje glomeruly, což jsou základní filtrační jednotky ledvinové tkáně. Podstatou postižení je zřejmě chronická hyperglykémie, tj. zvýšená koncentrace krevního cukru. Vyšší riziko je u kuřáků a u lidí, kteří se současně léčí s vysokým krevním tlakem.
Projevy
Diabetická nefropatie se nijak neprojevuje, teprve její pokročilé formy mají podobu chronického selhávání ledvin. V řadě případů je diabetická nefropatie spojena s procesem glomerulosklerózy, který se může projevit nadměrnými ztrátami bílkoviny do moči, což může mít až podobu nefrotického syndromu.
Diagnostika
Diagnózu lze stanovit již relativně časně díky vyšetření moči, v níž najdeme bílkovinu. Takové malé množství bílkoviny v moči se označuje jako mikroalbuminurie a je varovným znamením. Právě to je důvodem pravidelných orientačních vyšetření moči u všech sledovaných diabetiků. Stav ledvin lze odhadnout z krevního náběru z ledvinných parametrů, tj. látek v krvi, jejichž koncentrace roste při selhávání ledvin. Přesné množství ztrát bílkoviny do moči za den se vyšetřuje pomocí sběru moči za 24 hodin.
Léčba
Základem je co nejlepší kompenzace cukrovky s omezením epizod hyperglykémie. Kromě toho se podávají malé dávky některých léků na tlak ze skupiny ACE-inhibitorů. Byl totiž prokázán jejich (zjednodušeně řečeno) ochranný vliv na ledvinovou tkáň.
Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://www.diabetes.org.uk
