Autoimunitní zánět slinivky břišní (autoimunitní pankreatitida) je vzácnější onemocnění, které se považuje za specifický podtyp chronické pankreatitidy. Samo o sobě nebývá vyloženě nebezpečné, ale přesto může svému nositeli způsobit velmi vážné komplikace. Proč tomu tak je, si povíme níže.
Příčiny: Autoimunitní pankreatitida patří do skupiny autoimunitních nemocí, jejichž podstatou je poškození tkání pacientova těla jeho vlastním imunitním systémem. Při bližším zkoumání autoimunitní pankreatitidy se začalo ukazovat, že se jedná o orgánovou formu tzv. IgG4 asociované nemoci. Navíc bylo zjištěno, že u lidí s autoimunitním zánětem slinivky břišní se častěji vyskytují i další autoimunitní nemoci (např. Sjögrenův syndrom).
Projevy: Existuje více typů autoimunitní pankreatitidy. Některé způsobí celkové zvětšení slinivky břišní, která získá „párkovitý“ tvar, jiné formy způsobí postižení pouze určitých ložisek ve slinivce břišní. Tyto formy jsou zákeřnější, protože mohou být snadno zaměněny za rakovinu slinivky břišní a vést ke zbytečné operaci. Postižení slinivky břišní obvykle nebývá spojeno s bolestmi břicha, ale objevuje se žloutenka při zhoršení odtoku žluči kvůli útlaku žlučovodu zánětem postiženou tkání slinivky.
Diagnostika: Určit diagnózu není snadné, velmi často je především nutné vyloučit přítomnost rakoviny slinivky břišní. Zánětlivé změny mohou být vidět na ultrazvuku a na CT vyšetření břicha. Poměrně cenné může být provedení endosonografie s odběrem biopsie postižené tkáně k histologickému vyšetření. Histologie vyloučí přítomnost nádorových buněk a potvrdí zánět slinivky. V krevních náběrech lze sérologicky detekovat zvýšené koncentrace některých autoprotilátek a zvýšení jednoho z krevních imunoglobulinů (IgG4).
Léčba: Základem léčby autoimunitního zánětu slinivky břišní jsou kortikosteroidy a při jejich užívání onemocnění obvykle velmi rychle ustupuje. Některé formy nemoci se mohou vracet a v takovém případě se určitá imunosupresiva (např. azathioprin) podávají dlouhodobě.
