Atram je lék, který se řadí do skupiny beta-blokátorů. Tyto léky patří mezi základní léky na vysoký tlak, onemocnění srdce a poruchy srdečního rytmu. Účinnou složkou preparátu je sloučenina carvedilol [karvedilol].
Princip: Carvedilol v organizmu blokuje tzv. beta-receptory pro stresové hormony (jako je např. adrenalin) a tím tlumí nežádoucí efekt stresové reakce na orgány. Dochází k poklesu krevního tlaku, ke zpomalení srdeční činnosti a snižuje se riziko vzniku závažných poruch srdečního rytmu. Carvedilol patří mezi beta-blokátory, které umí blokovat i tzv. alfa-receptory stresových hormonů a díky tomu kromě srdce ovlivňuje cévy a rozšiřuje je.
Využití: Atram můžeme podávat při zvýšeném krevním tlaku a v malých dávkách u nemocí srdce (ischemická choroba srdeční, kardiomyopatie, stavy po infarktech a srdeční selhávání). Dříve byly beta-blokátory u selhávání srdce zakázány, nyní se naopak považují v malých dávkách za nepostradatelné. Snižují totiž v srdci spotřebu kyslíku, zpomalují srdeční rytmus a brání vzniku poruch rytmu.
Atram lze podávat i u bušení srdce a zjištěných poruch rytmu, při kterých bije srdce příliš rychle (například rychlá fibrilace síní, rychlý pulz u zvýšené funkce štítné žlázy apod.). Lék buď nastolí normální rytmus nebo alespoň poruchu rytmu zpomalí.
Podávání: Záleží striktně na doporučení předepisujícího lékaře a na důvodu, proč je lék užíván. Atram se většinou podává dvakrát denně, jednotlivá dávka je většinou od 6,25 do 25 miligramů a celková dávka by neměla přesáhnout 50 miligramů denně. Zejména u srdečního selhávání je vhodné začít podávání malou dávkou a tu postupně opatrně navyšovat.
Nevýhody: Preparát může způsobit přílišné snížení krevního tlaku a z toho plynoucí slabost a kolapsy. Zpomalení srdeční frekvence může vyvolat bradykardii s kolapsem nebo se zhoršením příznaků srdečního selhání. To se stává zejména při současném užívání beta-blokátoru s látkami, jako je verapamil (např. léky Isoptin a Verapamil) a diltiazem (např. lék Diacordin), proto se tato kombinace důrazně nedoporučuje. Z dalších významnějších vedlejších efektů bylo u beta-blokátorů popisováno zhoršení nemocí průdušek, jako jsou astma, chronická bronchitida a CHOPN, snížení libida a různé trávicí obtíže.