Arkolamyl patří do skupiny tzv. antipsychotik (neuroleptik) a jeho účinnou látkou je sloučenina olanzapin.
Princip: Olanzapin účinkuje na centrální nervový systém a pomocí ovlivnění různých receptorů má vliv na rovnováhu neurotransmiterů v mozku. Tyto neurotransmitery jsou různé chemické sloučeniny, které zprostředkovávají přenosy vzruchů mezi neurony. Olanzapin působí na celou řadu receptorů v nervovém systému (např. některé dopaminové receptory, receptory pro serotonin, acetylcholin, adrenalin a histamin) a označujeme ho proto jako multireceptorového antagonistu (MARTA).
Využití: Arkolamyl se využívá v léčbě některých psychotických stavů, jako jsou například schizofrenie a maniodepresivní psychóza, která je také označována jako bipolární porucha. Z hlediska maniodepresivní poruchy je účinný zejména ke zvládnutí manických epizod.
Podávání: U látek tohoto typu je vždy velmi důležité přesně dodržovat doporučení předepisujícího lékaře (většinou psychiatra) a neužívat je bez lékařova vědomí. Arkolamyl existuje ve formě tablet o síle 5 a 10 miligramů. Denní dávka závisí na stavu pacienta a konkrétní chorobě, ale obecně řečeno se u dospělého pohybuje mezi 5-20 miligramy denně podané v jedné dávce.
Nežádoucí účinky: Arkolamyl může svým silným vlivem na centrální nervový systém způsobovat spavost, únavu a útlum. Uživatelé si někdy stěžují na pocity sucha v ústech, bolesti hlavy a přírůstek na váze, mívají zvýšenou hladinu cholesterolu a zvýšené jaterní testy. Arkolamyl patří do 2. generace antipsychotik, a proto jsou u něj (oproti 1. generaci) vzácněji přítomné poruchy hybnosti (podobné Parkinsonově nemoci) a sexuální poruchy (ztráta libida, impotence). Lék nesmí být užíván spolu s alkoholem pro značně nevyzpytatelné změny účinku. Mezi vzácné a nebezpečné komplikace patří závažné poruchy rytmu a neuroleptický maligní syndrom.
