Angioedém je stav, který je spojen s otokem řady tkání, zejména podkoží. Stav může být i život ohrožující, pokud dojde k otoku dýchacích cest.
Příčiny: Angioedém má dvě základní formy – vrozenou a získanou. Vrozený (hereditární) angioedém je způsoben některou z genetických vad. Vada je dědičná a způsobí narušenou funkci zánětlivého systému známého jako komplement. Nadměrná aktivace tohoto systému vede k záchvatům zvýšené propustnosti krevních cév. Získaný angioedém je vyvolaný alergickými reakcemi, při nichž se zvyšuje propustnost cév v řadě tkání a někdy doprovází autoimunitní onemocnění. Velmi vzácně může být angioedém způsoben léky ze skupiny ACE-Inhibitorů.
Projevy: Angioedém se projeví otokem řady tkání. U hereditárního angioedému jde o opakované záchvaty vznikající rychle v řádu minut až desítek minut, velmi často bez jasné příčiny. U získaného angioedému jde obvykle o reakci na setkání s alergenem. Otoky podkožních tkání jsou dobře viditelné na obličeji, nepříjemné jsou zejména otoky kolem očí a okolo úst. Oteklý jazyk se zvětší a spolu s otokem hlasivek a sliznicí dýchacích cest může způsobit akutní dušnost. Otoky střev jsou typické spíše pro hereditární angioedém a projeví se záchvatem úporných bolestí břicha s průjmy.
Diagnostika: Diagnóza závisí na klinických příznacích, u hereditárního angioedému je typický rodinný výskyt a genetickým vyšetřením je obvykle možné prokázat některou ze známých genetických mutací.
Léčba: Záchvaty angioedému se léčí pomocí speciálních léků, které velmi zjednodušeně řečeno ovlivňují propustnost cév a snižují otoky. Léky jsou to drahé a jinak se běžně nevyužívají. V případě náhlého otoku horních dýchacích cest může být jediným řešením dočasná intubace pacienta a poté napojení na umělou plicní ventilaci s cílem zajistit okysličení organizmu.
