Skip to main content
 


Zvýšená srážlivost krve

Zvýšená srážlivost krve se odborně označuje jako trombofilie (trombofilní stav). Je příznakem celé řady chorobných stavů a to vrozených i získaných. Hlavní problém zvýšené srážlivosti krve je vcelku logicky nežádoucí vznik krevních sraženin (trombů), přičemž klinicky nejvýznamnější je vznik hluboké žilní trombózy dolních končetin a plicní embolie. Krevní sraženiny však mohou pochopitelně vznikat i v jiných cévách (tedy i v tepnách) s příznaky odpovídajícími místu jejich vzniku (infarkt myokardu, ischemická mozková mrtvice, preeklampsie, časté potraty a mnohé další).

 

Vrozené trombofilní stavy

Existuje celá řada onemocnění, které vrozeně zvyšují tendenci ke vzniku krevních sraženin. Tato onemocnění jsou geneticky podmíněná a nejsou vyléčitelná. Jsou mnohem častější, než by se mohlo zdát, u celé řady jejich nositelů se totiž nijak neprojevují. Jejich četnost není až tak nelogická - jejich nositelům se rychleji sráží krev a to jim dávalo Darwinovskou výhodu ve snadnějším přežití při různých poraněních.

 

1. Leidenská mutace - Toto je asi nejznámější genetická mutace, která způsobuje trombofilní stav. Její přítomnost se poměrně často vyšetřuje u mladých lidí, u nichž vzniknou trombózy, a preventivně u dívek, kterým má být předepsána hormonální antikoncepce. Více najdete v příslušném textu.

 

2. Nedostatek antitrombinu III - Vrozený nedostatek této sloučeniny, která se podílí na rozpouštění krevních sraženin v těle, vychýlí rovnováhu v organizmu směrem k vyšší tvorbě krevních sraženin.

 

3. Nedostatek proteinu C a proteinu S - Vrozený nedostatek těchto dvou bílkovinných molekul způsobuje vyšší výskyt žilních trombóz. Obě bílkoviny mají funkci v tzv. koagulační kaskádě (kaskáda vzájemně se aktivujících bílkovinných sloučenin, která vede k vytvoření krevní sraženiny), kterou na různých místech tlumí a snižují tak tendenci ke srážení krve.

 

4. Vrozená hyperhomocysteinémie - Některé genetické mutace mají za důsledek narušení metabolizmu aminokyselin methinoninu a cysteinu, což vede ke zvýšení koncentrace sloučeniny homocystein v krvi. Hyperhomocysteinémie má nicméně i získané nevrozené formy, které jsou způsobeny nedostatkem některých vitaminů. Více najdete v příslušném článku.

 

 

Získané trombofilní stavy

Soubor těchto stavů je mnohem zajímavější. Jedná se o stavy, které zvyšují riziko vzniku krevních sraženin u dosud zdravého jedince a mnohé z nich jsou léčebně odstranitelné nebo alespoň ovlivnitelné. Pokud se některý z níže uvedených rizikových faktorů objeví u jedince, který již trpí vrozeným trombofilním stavem, pak je riziko vzniku trombózy výrazně vyšší.

 

1. Dehydratace - Dehydratace vede ke snížení objemu cirkulující krevní tekutiny a to vede ke snadnějšímu srážení krve a vzniku trombů. Dehydrataci u starých lidí můžeme považovat za potenciálně nebezpečný trombofilní stav, který se může komplikovat například ischemickou mozkovou mrtvicí.

 

2. Imobilizace - Snížená hybnost celého těla nebo jeho částí obvykle vede ke zhoršení odtoku žilní krve a zvyšuje riziko krevních sraženin. Zcela typický příklad je zlomenina dolní končetiny s nasazenou sádrou, kdy je zvýšené riziko vzniku hluboké žilní trombózy.

 

3. Těhotenství - Komplexní hormonální změny ženského těla během těhotenství zahrnují i tendenci k vyšší srážlivosti krve. Jde zřejmě o obranný mechanizmus, který má snížit riziko krvácivých komplikací při- a po porodu.

 

4. Antifosfolipidový syndrom - Tato autoimunitní nemoc je způsobena vznikem tzv. antifosfolipidových protilátek, které narušují krevní srážení ve smyslu zvýšení srážlivosti a poškozují řadu orgánů. Kromě vyššího rizika hluboké žilních trombózy a plicní embolie se častěji objevují komplikace v podobě tepenných uzávěrů jako jsou infarkty myokardu a ischemické mozkové mrtvice. U postižených žen jsou časté potraty.

 

5. Léky a jiné sloučeniny - Zvýšené riziko vzniku trombóz existuje u uživatelek hormonální antikoncepce. Kromě toho se krev více sráží kuřáků (a kuřaček) a pacientů užívajících dlouhodobě kortikoidy.

 

6. Nefrotický syndrom - Znamená ztrátu bílkovin ledvinami do moči vyšší než 3 gramy denně. Syndrom obvykle doprovází poškození ledvinné tkáně při řadě chorob (např. diabetická nefropatie, některé glomerulonefritidy). Nefrotický syndrom je nutno považovat za trombofilní stav s vyšším rizikem vzniku trombóz.

 

7. Idiopatické střevní záněty - Do této skupiny chorob patří zejména ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc. Obě nemoci v aktivním stádiu způsobí zvýšenou tendenci ke vzniku krevních sraženin a za hospitalizace proto pacienty obvykle zajišťujeme malou dávkou nízkomolekulárního heparinu.

 

8. Hematologická onemocnění - Některé krevní choroby mohou zvyšovat srážlivost krve, příkladem je esenciální trombocytémie (zvýšený počet krevních destiček), zvýšení počtu červených krvinek a další.

 

9. Nádorová onemocnění - Nádorové procesy v organizmu způsobují rozvoj zánětlivých procesů a ty pak zvyšují srážlivost krve. Jde o klasický paraneoplastický příznak, přičemž výskyt těchto srážlivých komplikací rakoviny označujeme jako Trousseaův syndrom. Náhle a zdánlivě bezdůvodně vzniklá hluboká žilní trombóza nebo plicní embolie u staršího člověka je proto důvodem k dovyšetření, zda pacient nemá v těle zhoubný nádor. Tato vyšetření kromě krevních náběrů většinou zahrnují rentgen plic, ultrazvuk břicha, urologické vyšetření u mužů, gynekologické vyšetření u žen a někdy i provedení gastroskopie a kolonoskopie.

 

10. Operace - Rozsáhlejší operační zákrok je zásahem, který vyvolává v organizmu zánětlivou odpověď a zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin. Zajištění hospitalizovaných pacientů v operačním období nízkomolekulárním heparinem je zcela na místě.


Zdroje
http://www.heart.org
https://my.clevelandclinic.org

 


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů