Skip to main content
 



Tamponáda srdce

Tamponáda srdeční je smrtelně nebezpečný stav, který může vést k selhání srdce jako pumpy, přestože samotné srdce je zcela zdravé. Jak tamponáda vzniká, jak se projevuje, a jak se léčí si povíme v tomto textu.

 

Srdce se nachází ve vaku, který se jmenuje osrdečník (perikard). Mezi stěnou srdeční a osrdečníkem je jen malý prostor vyplněný několika desítkami mililitrů tekutiny. Osrdečník je roztažitelný, tekutiny v něm je jen minimální množství a proto neomezuje srdce při pumpování. Za jistých okolností se ovšem v prostoru mezi osrdečníkem a srdcem může začít hromadit větší množství tekutiny. Tato tekutina svým tlakem působí na srdce. Je-li této tekutiny příliš mnoho, dostane se srdce jako by do „korzetu“ a není schopné se roztáhnout. Tím selže činnost srdce jako pumpy a dochází k selhání kardiovaskulárního systému s rozvojem šokového stavu.

 

 

Příčiny: Existuje celá řada příčin, která způsobí hromadění tekutiny v dutině osrdečníku. Zde uvádím ty nejčastější z nich:

 

1. Perikarditidy (záněty osrdečníku) - Zánět osrdečníku může být provázen vznikem tekutiny v dutině osrdečníku. Mnohdy se jedná o malé množství, které nemusí mít žádné projevy. V případě, že se tekutiny nahromadí příliš velké množství, začne se projevovat vznikající tamponádou. Další podrobnosti o perikarditidě najdete v příslušném článku. Všechny vyvolávající faktory perikarditidy tak eventuálně mohou způsobit i srdeční tamponádu (autoimunitní choroby, nádorová onemocnění, snížená funkce štítné žlázy, hromadění odpadních látek v těle při chronickém selhávání ledvin).

 

2. Protržení srdeční stěny - Srdeční stěna může prasknout, je-li poškozená rozsáhlejším infarktem. K protržení dochází nějakou dobu po proběhlém infarktu. Nejedná se o až tak častou komplikaci, na druhou stranu bývá smrtelná.

 

Protržení stěny srdeční může být způsobeno i bodným poraněním. Tento mechanismus způsobil smrt císařovny Sissi, které atentátník probodl srdce nabroušeným pilníkem. Otvor v osrdečníku se po vytažení vražedné zbraně sice uzavřel, malým otvorem v srdeční stěně však do dutiny osrdečníku začala téci krev. Samotné bodnutí císařovna paradoxně vůbec necítila, měla dojem, že do ní jen strčil kolemjdoucí člověk a po atentátu pokračovala v procházce. Zhroutila se až po několika desítkách metrů chůze, kdy došlo k rozvoji srdeční tamponády.

 

Riziko vzniku srdeční tamponády je pochopitelně i u všech invazivních medicinských zákroků, které jsou prováděny v hrudníku v blízkosti srdce.

 

 

Projevy: Tekutina v dutině osrdečníku se zprvu nemusí projevovat. Jak její objem narůstá, objeví se projevy útlaku srdce zvenčí. Zčásti jsou tyto projevy typické pro šokové stavy - rychlejší pulz, pokles krevního tlaku, zblednutí. U síly pulzu i krevního tlaku je v tomto případě výrazná závislost na dýchání - při nádechu tlak hodně klesne a pulz je špatně hmatný, při výdechu krevní tlak vzroste a pulz je hmatný lépe. Odborně se to označuje jako pulsus paradoxus. Tento stav je způsoben tím, že při nádechu rozšířené plíce stlačí už i tak zmáčklé srdce ještě více. V pokročilém stádiu už může být puls nehmatný úplně. Stlačené srdce nezvládá krev přepumpovat, což vede k hromadění krve v žilách před srdcem. Viditelným projevem je rozšíření žil na krku. Při selhávání oběhu nakonec dojde k poruše prokrvení mozku - následuje bezvědomí a smrt.

 

 

Diagnostika: Z výše uvedených projevů může zkušený lékař pojmout podezření. Definitivní průkaz tekutiny v osrdečníku představuje až ultrazvuk srdce (ECHO srdce). V určitých chvílích ovšem není pro akutnost stavu na jeho provedení dostatek času.

 

 

Léčba: Včasný zákrok je život zachraňující, ale poměrně drastický. Docela pohybuji, že by ho běžný lékař provedl, ale lékaři vyškolení v intenzivní medicíně ho ovládají. Teoreticky je to jednoduché - vzít jehlu, přes hrudní stěnu nabodnout osrdečníkovou dutinu a tekutinu odtamtud jednorázově odsát, či zajistit její odtok. V tomto případě nciméně platí, že se to snáze řekne, než udělá.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů