Skip to main content
 


Graves-Basedowova choroba

Graves-Basedowova nemoc patří mezi onemocnění štítné žlázy a bývá spojena se změnami její funkce.

 

Příčiny: Jedná se o jednu z autoimunitních nemocí. To znamená, že se v našem organizmu začnou vytvářet agresivní protilátky (tzv. autoprotilátky), které napadají naše vlastní tkáně, v tomto případě štítnou žlázu. Příčina vzniku autoprotilátek není zcela jasná, zřejmě existuje nějaký genetický předpoklad a možný je i vliv některých prodělaných virových infekcí. Vyšší riziko vzniku nemoci je u žen.

 

 

Projevy: Autoprotilátky poškozují buňky štítné žlázy a to je v první fázi spojeno se zvýšením tvorby hormonů ve štítné žláze. Štítná žláza se obvykle zvětšuje a nemocný člověk začne trpět klasickými příznaky zvýšené funkce štítné žlázy (úbytek na váze, návaly tepla, nesnášenlivost vyšší teploty okolního prostředí, suché a lámavé vlasy, lámavé nehty, nervozita, třes rukou, bušení srdce apod.). Autoprotilátky u Graves-Basedowovy nemoci působí i na okohybné svaly, dochází k otoku tkání za očima a to vede k typickému „vypoulení očí“ u postiženého. S postupem času se poškozená štítná žláza začne vyčerpávat a nemocný začne trpět spíše nedostatkem jejích hormonů.

U některých lidí s Gravesovou nemocí se může objevit prosáknutí podkoží bérců, což označujeme jako pretibiální myxedém. Důvodem je zřejmě agresivní účinek imunitního systému. Celotělový myxedém je nicméně typický pro sníženou funkci štítné žlázy a důvodem je stimulace buněk pojivového systému vlivem tyreotropního hormonu (TSH).

 

 

Diagnostika: Kromě zjištění charakteru obtíží je dobré vědět, zda v rodině byly přítomny nemoci štítné žlázy a provést fyzikální vyšetření štítné žlázy, tj. pohledem a pohmatem zhodnotit její velikost a pravidelnost. V krevních náběrech nás nejvíce zajímá koncentrace hormonů štítné žlázy a pomocí speciálního náběru můžeme zjistit i přítomnost autoprotilátek. Ze zobrazovacích metod nejvíce využijeme ultrazvuk, který nám ukáže strukturu štítné žlázy a vyloučí přítomnost nádorů.

 

 

Léčba: Na příznaky jako je bušení srdce podáváme léky ze skupiny beta-blokátorů zpomalující pulz. Jinak se s úspěchem podávají tzv. tyreostatika, která umí tlumit tvorbu hormonů štítné žlázy (např. léky Propycil a Thyrozol). Další možností je podání radiojódu, který poškodí štítnou žlázu a sníží produkci hormonů nebo chirurgické odstranění štítné žlázy. Onemocnění očí řeší oftalmologové (oční lékaři).


Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://www.endocrineweb.com

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů