Skip to main content
 



Graves-Basedowova choroba

Graves-Basedowova nemoc patří mezi onemocnění štítné žlázy a bývá spojena se změnami její funkce.

 

Příčiny: Jedná se o jednu z autoimunitních nemocí. To znamená, že se v našem organizmu začnou vytvářet agresivní protilátky (tzv. autoprotilátky), které napadají naše vlastní tkáně, v tomto případě štítnou žlázu. Příčina vzniku autoprotilátek není zcela jasná, zřejmě existuje nějaký genetický předpoklad a možný je i vliv některých prodělaných virových infekcí. Vyšší riziko vzniku nemoci je u žen.

 

 

Projevy: Autoprotilátky poškozují buňky štítné žlázy a to je v první fázi spojeno se zvýšením tvorby hormonů ve štítné žláze. Štítná žláza se obvykle zvětšuje a nemocný člověk začne trpět klasickými příznaky zvýšené funkce štítné žlázy (úbytek na váze, návaly tepla, nesnášenlivost vyšší teploty okolního prostředí, suché a lámavé vlasy, lámavé nehty, nervozita, třes rukou, bušení srdce apod.). Autoprotilátky u Graves-Basedowovy nemoci působí i na okohybné svaly, dochází k otoku tkání za očima a to vede k typickému „vypoulení očí“ u postiženého. S postupem času se poškozená štítná žláza začne vyčerpávat a nemocný začne trpět spíše nedostatkem jejích hormonů.

U některých lidí s Gravesovou nemocí se může objevit prosáknutí podkoží bérců, což označujeme jako pretibiální myxedém. Důvodem je zřejmě agresivní účinek imunitního systému. Celotělový myxedém je nicméně typický pro sníženou funkci štítné žlázy a důvodem je stimulace buněk pojivového systému vlivem tyreotropního hormonu (TSH).

 

 

Diagnostika: Kromě zjištění charakteru obtíží je dobré vědět, zda v rodině byly přítomny nemoci štítné žlázy a provést fyzikální vyšetření štítné žlázy, tj. pohledem a pohmatem zhodnotit její velikost a pravidelnost. V krevních náběrech nás nejvíce zajímá koncentrace hormonů štítné žlázy a pomocí speciálního náběru můžeme zjistit i přítomnost autoprotilátek. Ze zobrazovacích metod nejvíce využijeme ultrazvuk, který nám ukáže strukturu štítné žlázy a vyloučí přítomnost nádorů.

 

 

Léčba: Na příznaky jako je bušení srdce podáváme léky ze skupiny beta-blokátorů zpomalující pulz. Jinak se s úspěchem podávají tzv. tyreostatika, která umí tlumit tvorbu hormonů štítné žlázy (např. léky Propycil a Thyrozol). Další možností je podání radiojódu, který poškodí štítnou žlázu a sníží produkci hormonů nebo chirurgické odstranění štítné žlázy. Onemocnění očí řeší oftalmologové (oční lékaři).

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů