Skip to main content
 



Granulomatózní záněty

Granulomatózní záněty jsou určitým speciálním podtypem zánětlivých procesů, kterým bych rád věnoval jeden text. Většině lidí tento termín nic neříká, ale studenti medicíny zjistí, že granulomatózním zánětem se projevuje řada známých infekčních i neinfekčních nemocí.
 
Granulomatózní zánět
Granulomatózní zánět je zánětlivý proces, který je v histologickém obraze (tj. pod mikroskopem) typický vznikem tzv. granulomů. A co to granulom je? Granulom je mikroskopická jednotka, která je tvořená aktivními makrofágy (podtyp bílých krvinek), které ohraničují ložiska zánětu. Tyto makrofágy se mění na mnohojaderné Langhansovy buňky. Kromě toho se v granulomech vyskytují i okrsky nekrózy, tj. odumřelé tkáně zničené zánětem.
 
Granulom je reakcí na sloučeninu nebo mikroorganizmus, který je vyhodnocen jako tělu cizí, ale přitom se ho imunitní systém není schopen zcela zbavit. Granulom tedy můžeme chápat jako pokus o ohraničení zánětu se snahou zabránit cizorodým látkám a mikroorganizmům další šíření.
 
Nelze tedy tak docela říci, zda je tvorba granulomů dobrá nebo špatná. Dobré je, že zánět se ohraničuje, špatná je neschopnost imunitního systému problém zcela vyřešit. Granulomatózní zánět se může pomalu rozšiřovat a ničit okolní orgány a tkáně.
 
 
Diagnostika
Pojem granulomatózní zánět je čistě histologický, tedy může být odborně stanoven jen tehdy, když získáme vzorek zánětem postižené tkáně a histologicky potvrdíme přítomnost granulomů.
 
 
Příčiny
Existuje několik typů chorob, pro které je granulomatózní zánět zcela typický. Z infekčních chorob musíme jmenovat tuberkulózu, u níž je postupně se šířící granulomatózní zánět skutečně charakteristický. Tento průběh byl pozorován u lidí s lehce oslabenou imunitou, jejichž imunitní systém infekci sice ohraničil, ale nebyl schopen vyvolávající mykobakterie zcela zlikvidovat. Podobný problém je i u lepry a u třetího stádia syfilis. Z dalších lze jmenovat vzácnější choroby, jako je například histoplazmóza, nemoc kočičího škrábnutí, pneumocystóza a jiné.
 
Z neinfekčních příčin granulomy někdy vznikají v rámci chronických zánětlivých reakcí u Crohnovy nemoci, u sarkoidózy, u revmatické horečky, revmatoidní artritidy (revmatické uzlíky hmatné pod kůží) a u některých vaskulitid. Jistě si povšimneme, že jde o autoimunitní choroby. Poměrně zvláštní formou je kožní granulom kruhovitého tvaru, který označujeme jako granuloma annulare, a jehož přesný mechanizmus vzniku stále nechápeme, i když mechanizmus autoimunitní reakce je v jeho vzniku také zvažován.
 
Jako zcela zvláštní jednotku bych si dovolil uvést i granulomatózní zánět v případě, že se při nějakém poranění dostane do organizmu neživý předmět jako je úlomek nebo střepina kovu, hluboká tříska, stehy, apod. Není-li cizí těleso odstraněno, vzniká kolem něj chronický granulomatózní zánět, který může trvat celé roky. Do této skupiny můžeme řadit i zánětlivou reakci na vdechnutý křemík nebo azbest u silikózy a azbestózy.


Klinické projevy
Klinické projevy do značné míry závisí na přesném podtypu granulomatózního zánětu. Obecně řečeno se u větších zánětů objevují dlouhodobější příznaky jako je noční pocení, zvýšená teplota (spíše mezi 37-38°C), úbytek na váze a známky poruchy orgánu, který je granulomatózním zánětem postižen.
 
 
Léčba
Léčba konkrétního případu záleží na příčině způsobující granulomatózní zánět. U infekčních chorob je nutné pomocí antibiotik, antituberkulotik, antimykotik, či jiných preparátů pomoci imunitnímu systému zcela zlikvidovat vyvolávající mikroorganizmy a zánět postupně vymizí. U neinfekčních zánětů může naopak pomoci tlumení nežádoucí reakce pomocí imunosupresiv. Je-li důvodem cizí těleso, je možné granulomatózní zánět vyřešit odstraněním tělesa z organizmu.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů