Skip to main content
 



Aplastická anémie

Hned úvodem upozorňuji, že obecný text o chudokrevnosti neboli anémii naleznete zde.

 

Slova „Aplastická anémie“ by se dala do češtiny přeložit jako „chudokrevnost z nevýroby“. Je to poněkud nepřesný název pro stav, kdy se v kostní dřeni přestanou vyrábět krevní buňky. Nepřesný je proto, že v drtivé většině nejde jen o zástavu tvorby červených krvinek, ale i bílých krvinek a krevních destiček. Kostní dřeň u aplastické anémie neprodukuje nic.

 

Příčiny: Příčin vzniku klasické aplastické anémie je celá řada a já udělám výčet pouze těch nejzákladnějších.

 

1. Toxické látky – Kontakt s některými sloučeninami, jako je benzen a jemu podobné látky, může způsobit poškození krvetvorby v kostní dřeni.

 

2. Některé léky – Ví se, že útlum kostní dřeně mohou způsobit někeré preparáty obsahující zlato. Notoricky známým je v tomto ohledu i antibiotikum zvané Chloramfenikol. Dodávám, že riziko při užití Chloramfenikolu bylo nízké, ale tu a tam k útlumu kostní dřeně opravdu došlo, někdy i se smrtelnými následky.

 

3. Chemoterapie – Vysoké dávky protinádorových chemoterapeutik umí kostní dřeň utlumit vcelku spolehlivě. Naštěstí jsou dávkována tak, aby nebyla kostní dřeň zničena zcela, ale aby se po čase obnovila.

 

4. Některé infekce – Je zajímavé, že některé infekce (obzvláště virové) jsou jakýmsi způsobem schopné utlumit krvetvorbu v kostní dřeni. Jde zejména o infekce těmito viry: cytomegalovirus, virus Epstein-Barrové (ten bývá mj. i příčinou infekční mononukleózy), parvovirus B19 a jiné.

 

5. Neznámá příčina – U mnoha případů útlumu kostní dřeně příčinu pomocí dostupných vyšetření nezjistíme.

 

 

Projevy: Rozlišil bych tři základní skupiny projevů – projevy z nedostatku červených krvinek, z nedostatku bílých krvinek a z nedostatku krevních destiček

 

Nedostatek červených krvinek: Projevuje se jako klasická chudokrevnost s příznaky anemického syndromu. Většina jich souvisí se sníženou kapacitou krve pro dýchací plyny. Klasickými příznaky jsou svalová slabost a únava. Svaly našeho těla nemají dost kyslíku, a proto se rychleji unaví. I mozek může trpět nedostatkem kyslíku, člověk omdlévá nebo se mu často motá hlava. Méně červených krvinek a hemoglobinu v cévách se projeví bledostí kůže a hlavně sliznic. Patrné je to hlavně na spojivkách. U normálního člověka jsou růžové, u anemického pacienta budou bílé. Chudokrevný člověk se při námaze začne zadýchávat a je dušný. Mohlo by se až zdát, že má nějakou plicní nemoc. Jeho plíce jsou však v pořádku, jen se snaží více pracovat, aby okysličily krev. Bez dostatečného množství hemoglobinu v krvi to samozřejmě nemá velký efekt.

 

Nedostatek bílých krvinek: Bílé krvinky jsou obránci našeho těla proti všem nepřátelům, zejména proti infekcím i proti nádorům. Proto je nedostatek bílých krvinek doprovázen poklesem imunity a častými a těžce probíhajícími infekcemi. Z dlouhodobého hlediska by snad mohlo dojít i k častějšímu vzniku nádorů, ale toho se většina postižených ani nedožije, protože zemřou na infekce.

 

Nedostatek krevních destiček: Krevní destičky hrají nezastupitelnou úlohu při zástavě krvácení. Při jakémkoliv narušení celistvosti cévní stěny na toto místo doputují a vytvoří zátku, která brání úniku krve z cév. Nedostatek krevních destiček se proto projeví zvýšenou krvácivostí. Dochází klasicky ke krvácení do kůže a ze sliznic, pacient může mít petechie a rozsáhlé modřiny na kůži, bude dlouho krvácet i po malých poraněních, může nalézt krev ve stolicikrev v moči a může mu téci krev z nosu.

 

 

Diagnostika: Z výše uvedených projevů lze pojmout podezření. Lékař vezme pacientovi krev a v ní zjistí nedostatek červených krvinek, bílých krvinek a destiček. Pak lze udělat vyšetření kostní dřeně (vzorek se odebírá speciální jehlou tzv. sternální punkcí), kde se zjistí její útlum. Přesnější informace o kostní dřeni zjistíme pomocí trepanobiopsie. Dále se již pátrá po vyvolávající příčině, i když se poměrně často žádná nenajde.

 

 

Léčba: Patří do rukou zkušených hematologů. Obecně řečeno nicméně platí, že pokud kostní dřeň přestane z jakéhokoliv důvodu pracovat a stav se nezlepšuje, je nutná její transplantace.
 

Používají se s vcelku dobrým efektem i některé léky, jako například kortikoidy, ale s mými chabými znalostmi mi již opravdu nepřísluší léčbu dále komentovat - já totiž ani přesně nechápu, proč v tomto případě kortikoidy zabírají. Jakýkoliv hematolog bude vědět nesrovnatelně více.


Zdroje
https://www.webmd.com
https://www.mayoclinic.org

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů