Skip to main content
 



Angiografie

Angiografie je jedním ze základních vyšetření v cévním lékařství. Název vychází ze slov angio– (céva) a –grafie (zobrazení).

 

Princip: Vyšetření se provádí vleže při místním znecitlivění. Pacient leží ve speciální místnosti na vyšetřovacím stole. Lékař mu umrtvující injekcí znecitliví tříslo (eventuálně jiné vstupní místo) a nabodne stehenní tepnu (nebo jinou tepnu dle vstupního místa). Do tepny zasune pomocí drátku tenkou dutou trubičku a skrz ní pak vypustí kontrastní látku. U vyšetřovacího stolu je k dispozici rentgenový přístroj, na jehož obrazovce lékař uvidí v reálném čase průtok kontrastní látky tepnami a najde tak na cévách zúžená místa. Vyšetření trvá v průměru kolem jedné hodiny. Rentgenové snímky jsou uloženy do počítače a lékař se na ně může podívat i kdykoliv později.
 

V případě nálezu zúženého místa ho může lékař rozšířit pomocí drobného balonku, který zavede do určeného místa přes tenký drátek v cévě. Kromě toho lze do zúžení zavést krátkou trubičku (stent), která zúžené místo vyztuží.

 

Po ukončení vyšetření se odstraní vstup, otvor v tepně se překryje pevným obvazem (bandáž) a zatíží pytlíkem s pískem. Pacient musí 24 hodin po zákroku v klidu ležet a nevstávat z lůžka. Pytlík s pískem se obvykle odstraňuje již po 8-12 hodinách.

 

 

Využití: Vyšetření využíváme zejména k zobrazení nejrůznějších tepen. Klasickým požadavkem je vyšetření tepenného systému nohou při podezření na ischemickou chorobu dolních končetin. Kromě toho lze zjistit zúžení ledvinných tepen či zúžení krkavic (krční tepny). Speciálním podtypem angiografie je koronarografie, kdy se kontrolují srdeční tepny. Koronarografii nicméně neprovádějí cévní lékaři, ale kardiologové.

 

 

Příprava: Na vyšetření je třeba určité přípravy. Pacient by měl být nalačno a před vyšetřením obvykle dostává léky proti alergii. Některé z těchto léků mohou mít mírný tlumivý efekt.

 

 

Nevýhody:  Vyšetření s sebou vždy nese riziko krvácení z tepenného vstupu v třísle. Přeci jen se jedná o nabodnutí velké tepny, která krvácet může. Riziko je vyšší, pokud má pacient narušenou krevní srážlivost, nebo neuposlechne doporučení a předčasně po vyšetření vstane a začne chodit. Může se vyskytnout i alergická reakce na podanou kontrastní látku. Takové případy jsou naštěstí vzácné a lékaři mají ve vyšetřovací místnosti účinné léky proti alergii, které mohou v takovém případě rychle podat. Kontrastní látka představuje zátěž pro ledviny, může je poškodit a dokonce způsobit jejich selhání. Z toho důvodu je nutné po angiografii dodržet pitný režim nebo lze využít nitrožilní infuze.

 

 

Výhody: Vyšetření přesně ukáže požadované tepenné řečiště i jeho zúžená místa a v případě nutnosti může být lékař při angiografii schopen tato zúžení vyléčit. Vyšetření je prakticky nebolestivé, mírnou bolest může cítit člověk jen ve chvíli vpichu do stehenní tepny. Méně invazivní obdobou je CT angiografie, která je nicméně pouze diagnostickou metodou a neumožňuje léčbu.


Zdroje
https://www.nhs.uk
https://www.radiologyinfo.org

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů