Methemoglobinémie je stav, který souvisí s poruchou funkce hemoglobinu. Může se objevit u prakticky jakéhokoliv člověka, je však častá a nebezpečná zejména pro kojence, které může i ohrozit na životě.
Povězme si nejprve něco o hemoglobinu. Hemoglobin je složitá sloučenina vyskytující se v červených krvinkách, která se skládá z organické složky globinu (je to bílkovina) a anorganické složky hemu. Hemoglobin v sobě obsahuje molekulu železa, která je schopná vázat kyslík a oxid uhličitý. A v tom spočívá hlavní význam hemoglobinu. Když se červené krvinky dostanou do plicních cév, tak jejich hemoglobin na sebe naváže kyslík. Jakmile se krvinky dostanou do drobných cévek ostatních tkání, hemoglobin kyslík uvolní a kyslík se dostane do tkání, kde se využije na jejich metabolismus. Současně s tím se na hemoglobin naváže oxid uhličitý, který je zplodinou metabolismu tkání a uvolní se v plicích, jakmile se do nich červené krvinky vrátí.
Příčiny: Pro funkci hemoglobinu je nutné, aby železo v jeho molekule bylo v oxidačním čísle II. V těle se bohužel vyskytuje mnoho sloučenin, které mají oxidační účinky a mimo jiné neustále oxidují železo na oxidační číslo III. Hemoglobin s takto narušeným železem se nazývá methemoglobin a zvýšená koncentrace tohoto methemoglobinu v krvi se nazývá methemoglobinémie. Problém methemoglobinu je ten, že neumí vázat kyslík ani oxid uhličitý a tím pádem se přestane účastnit na výměně dýchacích plynů. K této přeměně v našem těle sice neustále dochází, ale existují obranné enzymové systémy, které methemoglobin přeměňují zpět na normální hemoglobin redukcí železa zpět na oxidační číslo II. V těle se tedy udržuje jakási rovnováha mezi oběma procesy. K vychýlení nerovnováhy směrem k methemoglobinu dochází nejčastěji tehdy, pokud se do těla dostane z vnějšího prostředí látka s oxidačními účinky.
U kojence je ve výše uvedeném procesu problém, protože organismus malého dítěte nemá dostatečnou kapacitu, aby methemoglobin změnil zpět na normální hemoglobin. Jestliže kojenec přijme větší množství sloučeniny s oxidačními účinky, může to být život ohrožující stav. Typicky k tomu dojde tehdy, jestliže kojenec přijme vyšší množství dusičnanů, pak se rozvine tzv. dusičnanová methemoglobinémie kojence. Dusičnany jsou látky, které se nacházejí mimo jiné i v pitné vodě.
Pozn.: Existuje i vrozená forma methemoglobinemie, kdy se v krvi nachází značná koncentrace methemoglobinu už od narození. To je však velmi vzácné.
Projevy: Malé koncentrace methemoglobinu má každý z nás a nijak se neprojevují. Při vyšších koncentracích se objeví namodralé zabarvení kůže (podobné cyanóze), protože methemoglobin prosvítající kůží má jinou barvu než normální hemoglobin. Při vysokých koncentracích methemoglobinu se začne projevovat fakt, že organismus ztrácí schopnost dodávat kyslík tkáním, které ho životně potřebují. Tělo se pokouší přizpůsobit zrychlením srdeční a dechové činnosti (rychlejší puls s bušením srdce a zrychlená dechová frekvence). Tato snaha je ale neúčinná, protože rychlejší proudění krve a větší nabídka kyslíku v plicích neřeší neschopnost methemoglobinu zásobovat tkáně kyslíkem. Nedostatek kyslíku se projeví nejrychleji v mozku, a to poruchami vědomí, zmateností, dezorientací a nakonec bezvědomím a smrtí.
Prevence: Prevence má velký význam u kojenců. Hrozba methemoglobinemie je důvodem, proč se na přípravu kojenecké stravy musí používat speciálně upravená kojenecká voda, která obsahuje pouze nízký obsah dusičnanů.
Léčba: U akutního záchvatu methemoglobinemie může jít o život a nemocnému se rychle podá látka zvaná metylenová modř. Metylenová modř urychlí přeměnu methemoglobinu na hemoglobin. Význam má i podávání vitaminů jako je vitamin C a vitamin E. Tyto vitaminy totiž pomáhají odbourávat sloučeniny s oxidačním účinkem a působí tak proti vzniku methemoglobinu.
Zdroje
https://medlineplus.gov
https://www.healthline.com
