Skip to main content

Koronarografie

Koronarografie je vyšetřením věnčitých (koronárních) tepen. Tyto dvě tepny odstupují z aorty a probíhají po povrchu srdce. Přestože jsou oproti jiným cévám relativně malé a krátké, mají životně důležitou roli – zásobují krví a kyslíkem srdeční sval.

 

 

Princip: Vyšetření probíhá vleže. Ačkoliv se jedná o vyšetření srdečních tepen, začíná se obvykle v pravém třísle. Do tepny v třísle (stehenní tepna) se zabodne jehla a tou se do cévy zavede tenká trubička (sonda), která se začne pomalu posunovat břišní a následně i hrudní aortou směrem k srdci. Sonda tedy „putuje“ proti směru toku krve a její posunování může vyšetřující lékař neustále sledovat na obrazovce přístroje. Jakmile se sonda dostrká až k srdci do míst, kde z aorty odstupují věnčité tepny, vypustí se do sondy kontrastní látka. Tato látka vteče do koronárních tepen a na obrazovce může lékař pozorovat jejich plnění. To lékaři umožní vidět zúžené úseky věnčitých tepen i jejich uzávěry. Vyšetření skončí vytažením sondy. Místo, kde se do stehenní tepny sonda zavedla, se zatíží na několik hodin pytlíkem s pískem, který zabrání krvácení. Pacientovi se po následující den doporučuje klid na lůžku.

 

 

Příprava: Vzhledem k větší náročnosti tohoto vyšetření je obvykle nutná určitá příprava – podají se léky proti alergii a s předstihem se pacientovi vyholí tříselná oblast, kde je proveden vstup do stehenní tepny. Koronarografie se provádí nalačno.

 

 

Význam: Toto vyšetření má význam tam, kde předpokládáme významné zúžení, či uzávěr věnčitých tepen - to znamená u předpokládané ischemické choroby srdeční. Indikací je více, ale nejčastěji je koronarografie indikována u pacientů s námahovými bolestmi na hrudi, které mají charakter anginy pectoris, a pak samozřejmě u infarktu myokardu. Vtip spočívá v tom, že mnohdy je nutné pacienta poslat na koronarografii jaksi „naslepo“, protože prokazatelné postižení koronárního tepen ukáže až koronarografie samotná. Nevyhnutelně se tak stávají případy, kdy člověk, u nějž předpokládáme závažné postižení, má nakonec na koronarografii normální nález. Na druhou stranu je mnoho pacientů, u nichž si nejsme závažností jejich potíží moc jisti, a koronarografie přesto ukáže závažné postižení a snad jim i zachrání život.

 

Halvní předností koronarografie je to, že při nálezu významného zúžení či uzávěru se koronarografie jako vyšetřovací metoda změní v léčebnou metodu. Pomocí vyšetřovací sondy totiž lékař do oblasti zúžení zasune balonek, který se nafoukne a roztáhne zúžené místo - tento zákrok se nazývá jako koronární angioplastika. Roztažení balonkem se následně doplní zavedením stentu, který si můžeme představit jako krátkou dutou trubičku.

 

 

Problémy: Koronarografie s sebou nese jistá rizika. Může vzniknout alergie na kontrastní látku a také může dojít ke krvácení ze stehenní tepny – vznikne modřina. Je také nutné říci, že asi v 1% případů může koronarografie při ošetřování věnčitých tepen infarkt způsobit. Na výše uvedená rizika se ovšem musíme dívat rozumně – koronarografie se provádí tam, kde máme vážnou obavu o zdraví a život pacienta a rizika zákroku jsou více než vyvážena potenciálním přínosem.

 

 

Výhody: Koronarografie je skvělé vyšetření, které i přes jistá rizika umí ukázat, v jakém stavu jsou věnčité tepny a v případě potřeby umí pomocí zavedení stentu vyléčit jejich zúžení a uzávěry. Síť kardiologických center schopných provést akutní koronarografii 24 hodin denně je důvodem, proč je Česká republika považována za jeden z nejbezpečnějších států na světě* pro člověka, který právě dostal srdeční infarkt.

 

* To samozřejmě neznamená, že každý člověk s infarktem může být v ČR zachráněn (viz. náhlá srdeční smrt architekta Kaplického), prostě má jen vyšší šance na přežití než jinde.