Skip to main content

Jaterní testy

Jaterní testy jsou laboratorním vyšetřením stavu jater. Řadíme sem zejména stanovení 4 jaterních enzymů, které můžeme doplnit vyšetřením bilirubinu. Jaterní enzymy jsou sloučeniny vyskytující se v jaterních buňkách a zajímají nás tyto:

 

AST (aspartátaminotransferáza)

ALT (alaninaminotransferáza)

GMT neboli GGT (gama-glutamyltransferáza)

ALP (alkalická fosfatáza)

 

Význam: Co nás zajímá, je koncentrace těchto enzymů v krvi, kam jsou z jater v různé míře uvolňovány. Tyto koncentrace se udávají v jednotkách mikrokatal na litr [μkat/l]. Zvýšené hodnoty těchto enzymů v krvi mohou poukazovat na poškození jaterní tkáně a na poruchu odtoku žluči z jater. S určitou pravděpodobností z nich můžeme i odhadnout, jak moc závažně jsou játra poškozená.


 

Normální hodnoty: Pamatujme si obecně, že AST, ALT a GMT mají být vždy nižší, než je 1 μkat/l. Přesné hodnoty nejsou až tak podstatné, protože si je každá laboratoř udává trochu jinak, ale pohybují se v těchto rozmezích:

 

AST: 0,05-0,75 μkat/l

ALT: 0,1-0,78 μkat/l

GMT neboli GGT: 0,05-0,72 μkat/l

ALP: 0,05-2,2 μkat/l


 

Způsob zjištění: Provede se normální odběr žilní krve a vzorek se pošle do laboratoře. Tam se vzorek zpracuje a výsledky se pošlou lékaři, který zadal vyšetření. Je to běžná součást celkového vyšetření krve.

 

Informační hodnota: Zvýšené jaterní testy znamenají, že se něco děje s játry. Nejčastěji se jedná o poškození jaterní tkáně nějakou toxickou látkou nebo nějakou nemocí (infekce, nádory, jiné). Zvýšené jaterní enzymy bývají například u stavů, jako je požití větší dávky alkoholu, dlouhodobý alkoholizmus, požití větší dávky paracetamolu, infekční hepatitidy, mononukleóza, rakovina jater, metastázy jakýchkoliv nádorů v játrech, hromadění krve v játrech u pravostranného srdečního selhání, poruchy odtoku žluči (často způsobené žlučovými kameny), Wilsonova choroba, hemochromatóza a mnohé, mnohé další.

 

U postižení jater bývají všechny 4 enzymy zvýšené. Některé však mohou být v konkrétních situacích zvýšené více než ostatní. Povězme si proto něco o jednotlivých enzymech.

 

GMT – GMT (spolu s ALP) bývá více zvýšený u poruch odtoku žluči (tzv. cholestáza). GMT je také typický pro chronické alkoholiky. Máme klasického pacienta – přichází do nemocnice s nějakými problémy a my při vyšetření zjistíme vysoké GMT, ostatní jaterní enzymy jsou buď normální nebo jen lehce zvýšené. Pacienta dejme tomu přijmeme na oddělení a při opakovaných vyšetřeních krve zjistíme, že GMT začne klesat. To je obraz alkoholika, který v nemocnici nepije alkohol, což vysvětluje pokles GMT. GMT po zastavení přísunu alkoholu poklesne do normálních hodnot během několika dnů, a tak u alkoholika, který několik dní před vyšetřením krve přestal pít alkohol, nemusí být GMT zvýšené.

 

ALP – Spolu s GMT bývá ALP zvýšený u poruch odtoku žluči. U samotného zvýšeného ALP pozor, to nebývá u poškození jater obvyklé. ALP se kromě jater nachází i v kostech a tak může svědčit i pro onemocnění kostí (např. kostní metastázy způsobující odbourávání kostí).

 

ALT a AST – Tohle jsou základní dva enzymy, které nás informují o poškození jaterních buněk. Čím jsou vyšší, tím je poškození těžší. Velký význam má i poměr těchto enzymů. Je-li ALT vyšší než AST, svědčí to spíše pro lehčí poškození. Pokud je ale AST vyšší než ALT, znamená to těžké poškození a smrt mnoha jetrních buněk.

 

 

Bilirubin: Vyšetření jaterních enzymů může být vhodné doplnit vyšetřením bilirubinu. Bilirubin také zjišťujeme laboratorně z odebrané krve a jeho koncentrace se udává v mikromolech na litr [μmol/l]. Bilirubin je látka, která vzniká při rozpadu červených krvinek. Hromadí-li se bilirubin v našich tkáních, vzniká žloutenka. Z hlediska stavu jater má stanovení koncentrace bilirubinu ten význam, že jeho koncentrace bude růst při poškození jater (zhoršená schopnost jater bilirubin metabolizovat) i při narušení odtoku žluči (bilirubin se nemůže se žlučí vylučovat do střeva). Vyšetření bilirubinu je nezbytné všude tam, kde máme podezření na žloutenku (ikterus). Podrobnosti o metabolismu bilirubinu, jeho vzniku a vylučování z těla najdete v článku o žloutence.

 

Normální hladina bilirubinu v krvi je pod 17-20 μmol/l. Od 20 do 30 μmol/l se již objeví žlutavé zabarvení tkání, které však nemusí být vždy okem patrné, a při koncentraci bilirubinu nad 30 μmol/l již mluvíme o žloutence.

 
 
 



 

On-line poradna:
460 článků chorob, 180 potravin, 490 bylinek, 137 skupin léků.
Přesto chápu, že individuální rada má větší hodnotu.
Napište mně, pokusím se poradit, nebo doporučím odborníka.
Nahlédnout do poradny Dr.Mix lékárníka Ondřeje.