Skip to main content

Jaterní encefalopatie

Jaterní encefalopatie je označení pro narušení mozkových funkcí, které je důsledkem selhávání jater.

 

Příčiny: Játra jsou chemickou továrnou těla. Vytváří sloučeniny potřebné pro správný chod vnitřního prostředí, srážlivosti krve a výživy organizmu. Kromě toho jsou nepostradatelná v detoxikaci potenciálně škodlivých látek a odstraňování těchto škodlivin z těla.

 

Hlavní příčinou jaterního selhání je zhoršení jaterní cirhózy, která může být způsobena mnoha faktory, z nichž nejčastější je alkoholizmus (v takovém případě jaterní encefalopatie může nasedat na již existující alkoholovou demenci). Více naleznete v příslušných textech.


Pozn: Zhoršení jaterní encefalopatie způsobuje i TIPS, což je speciální trubice, která zajistí dobrý průtok krve játry. Její použití je indikováno u portální hypertenze a krvácení z jícnových varixů. TIPS sice zlepší průtok játry, jenže umožní krvi ze střev, která je plná dusíkatých zplodin, volný průtok do mozku bez kontaktu s jaterní tkání.
 

Ať je příčina selhání jakákoliv, důsledky jsou podobné. V organizmu se začnou hromadit škodliviny, z nichž nejvýznamnější jsou dusíkaté zplodiny vznikající ze snězených bílkovin. Na jejich tvorbě má kromě chemických reakcí v našem těle významný podíl i střevní mikroflóra.

 

 

Projevy: Dusíkaté zplodiny (např. amoniak) cirkulují v krvi a pronikají i do mozku, jehož buňky začnou poškozovat. Při postupném zhoršování funkce jater jsou příznaky plíživé a zprvu nenápadné. Zprvu se může objevovat mírná zmatenost a zapomnětlivost se známkami demence, dalším typickým projevem je přehození denního cyklu, tj. spánek ve dne a nespavost v noci. Objevit se může zvláštní forma třesu známá jako tzv. flapping tremor. Zmatenost se postupně zhoršuje, nakonec se přidruží křeče, poruchy vědomí, poruchy hybnosti, kóma a smrt.

 

Při akutním selhání jater (např. poškození jater po požití muchomůrky zelené) nastupují těžké příznaky velice rychle a smrt může nastat relativně krátce po otravě.

 

 

Diagnostika: Kromě příznaků potřebujeme informace o poškození jater (anamnéza, fyzikální vyšetření, krevní náběry (jaterní testy), ultrazvuk apod) můžeme u pacienta nalézt i další projevy cirhózy (ascitespavoučkové névy, apod). V krvi nalezneme zvýšené hladiny dusíkatých zplodin, jako je amoniak. Jednoduchým testem vypovídajícím o poškození mozku je i kreslení jednoduchých obrázků, se kterým začne mít nemocný obtíže. Použití zobrazovacích metod jako je CT vyšetření mozku slouží spíše k vyloučení jiných příčin poruch mozkové funkce jako je např. krvácení do mozku (u alkoholiků ne až tak vzácné).

 

 

Léčba: Pacient s těžkou jaterní encefalopatií je ohrožen na životě. Většinou je nutná hospitalizace a provedení alespoň základních opatření. Zásadní je zabránit zácpě. Stolice přítomná v trávícím traktu se stává potravou pro bakterie střevní mikrofĺóry, které z bílkovin v ní obsažených tvoří dusíkaté zplodiny. Proto podáváme některá projímadla (např. Lactulosu) v dávce, abychom dosáhli několika řídkých stolic denně. Ze stejných důvodů se podávají antibiotika, která střevní mikroflóru hubí (například sloučenina rifaximin - lék Normix). K ochraně jaterní tkáně se podávají tzv. hepatoprotektiva, ale jejich efekt je minimálně sporný. Kromě těchto opatření pochopitelně léčíme projevy jaterní cirhózy a dáváme pozor na hrozící rozvrat vnitřního prostředí.