Brnění rukou a nohou

Brnění nohou a rukou je poměrně častý příznak mnoha chorobných stavů. Obvykle jde jen o důsledek utlačení nervů (ve spánku, při sezení), které rychle přejde, ale někdy mohou být příčinou i vážnější choroby. Dlouhodobé či vracející se pocity brnění jsou pak pro nemocného velmi nepříjemné.

 

Příčiny:

 

1. Útlak nervů – Jak jsem již psal výše, toto je asi nejčastější příčina pocitu brnění končetin. Obvyklé je to na dolní končetině při sezení, kdy se stlačí sedací nerv, nebo útlak nervů na horní končetině při spánku. Nervy se nejčastěji utlačují v určitých anatomicky daných prostorech, kde jsou nervy těsně pod kůži v blízkém kontaktu s kostí. Naštěstí se toto podráždění poměrně rychle upraví – pokud jste se probudili s brnící bezvládnou rukou, tak to po pár minutách přešlo. Jsou však i vážnější stavy, které vyžadují chirurgický zákrok. Mluvím zejména o syndromu karpálního tunelu, kdy dochází ke stlačení nervu v zápěstním kanálu. Obvykle k tomu dochází při těžké manuální práci, kdy se kanál zužuje rozrůstáním drážděného vaziva (zjednodušené řečeno). Definitivní léčba spočívá v malé operaci v místním znecitlivění, při které se nerv v zápěstním kanálu uvolní.

 

Brnění a útlak nervů mohou být spojeny i s nemocemi páteře, kdy dochází k útlaku nervových kořenů vystupujících z míchy (např. u výhřezu ploténky). Tyto obtíže se léčí rehabilitací nebo ortopedickými metodami.

 

2. Cukrovka (1. typu i 2. typu) – Dlouhou dobu trvající cukrovka – a mnohdy i usilovně léčená – se podepisuje na nervech našeho těla. Nervy jsou vyživovány malými cévkami, které se u cukrovky poškozují a uzavírají. To následně vede i k poškozování nervů. Tyto potíže se typicky projevují brněním konců končetin, bolestmi a poruchami citlivosti. Stav se odborně označuje jako diabetická neuropatie.

 

 

3. Alkoholismus – Dlouhodobé nadužívání alkoholu vede mimo jiné k poškozování nervů. Objevují se pak poruchy citlivosti, brnění končetin a vzhledem k poškození mozku i změny osobnosti. bolí-li chronického alkoholika končetiny, máme diagnózu celkem jasnou. V tomto případě je léčba teoreticky snadná – přestat pít alkohol a podávat vitaminy, nejlépe ze skupiny vitaminů B.

 

4. Nádorová onemocnění – Brnění končetin se někdy může objevit i u nádorových onemocnění. Jedná se pak o tzv. paraneoplastický příznak. Slovo pochází z předpony para– (= při) a slova neoplasie (= odborný termín pro nádor) – „paraneoplastický“ tedy znamená „při nádorech“. K dalším paraneoplastickým příznakům patří například noční pocení a ztráta na váze. Na potížích může mít podíl buď vlastní nádor, který může vytváří nejrůznější účinné látky a zplodiny metabolismu, nebo imunitní systém, který na nádorový proces reaguje komplexními obrannými reakcemi.

 

5. Ischemická choroba dolních končetin – Nedokrvení dolních končetin je poměrně častým důsledkem aterosklerózy a kromě bolestí při chůzi se může projevit i brněním končetin a zhoršeným hojením ran. Více najdete v příslušném článku.

 

6. Metabolická a hormonální onemocnění – Brnění končetin se může objevit při hromadění zplodin v těle při selhávání jater a selhávání ledvin. Z onemocnění hormonálních ho můžeme najít například u poruch funkce štítné žlázy.

 

7. Roztroušená skleróza – Brnění končetin může být jedním z mnoha příznaků této autoimunitní nemoci postihující nervová vlákna v centrálním nervovém systému.

 

8. Nedostatek vitaminů - Nedostatek vitaminů ze skupiny B-komplexu je poměrně často spojen s polyneuropatiemi.

 

9. Hyperventilace – Hyperventilace (hluboké a rychlé dýchání) je spojena s brněním a křečemi končetin. Princip tohoto stavu je ten, že při hyperventilaci při hysterickém záchvatu poklesne v krvi obsah oxidu uhličitého a to pak vede k poklesu koncentrace volného vápníku v krvi. Vápník je velmi důležitý pro správnou svalovou činnost a jeho nedostatek (hypokalcémie) se projeví brněním končetin, v horších případech vznikají křeče.

 

 

Diagnostika: Základní diagnostika spočívá v rozhovoru s pacientem (jaké má nemoci, jaké užívá léky, zda pije alkohol, přesné popsání jeho obtíží apod), dále mají význam běžné krevní náběry (hladina cukru v krvi, hladina CRP, ledvinné parametry, jaterní testy aj.) a rentgen páteře. V případě podezření na narušení funkce nervů (obvyklé u polyneuropatií) je vhodné provést EMG vyšetření (elektromyografie), které mj. dokáže zhodnotit vedení vzruchů nervovými vlákny.