Skip to main content

Biologická léčba

Biologická léčba je obecný termín, který neoznačuje konkrétní léčebný postup, ale spíše nový a moderní přístup k léčbě mnoha nemocí – využití má zejména v léčbě nádorů a v léčbě autoimunitních nemocí. Využívají ji tedy zejména onkologická a revmatologická centra.

 

Podstatou využití a úspěchu biologické léčby má stále narůstající znalost o vnitřních pochodech v organizmu na molekulární úrovni, rozpoznání  určitých buněčných receptorů (struktury na povrchu i uvnitř buňky, které buňku definují a mají různé informační a funkční významy), pochopení šíření informací uvnitř buňky apod.

 

Základem filozofie biologické léčby je vytvořit takové sloučeniny, které cíleně tlumí nebo posílí imunitní systém a tím co nejpřesněji ovlivní chorobný proces s co nejmenšími škodami pro zdravé buňky. Zatímco např. cytostatika a kortikoidy účinkují při léčbě výše zmíněných chorob jaksi celkově a mají těžké vedlejší účinky (řadu cytostatik můžeme bez uzardění označit za de facto velice toxické sloučeniny), biologická léčba umožňuje lepší cílení s menšími škodami. Pochopitelně se ani u biologické léčby nejedná o zázrak, má svá omezení a vedlejší účinky.

 

V dnešní době se biologické léčby využívá relativně běžně na vyšších pracovištích. Vzhledem k její vyšší ceně má speciální indikace a není určena pro každého (například ji nepodáme umírajícímu nebo pacientovi s méně závažnou formou nemoci, u kterého dosud nebyly vyzkoušeny běžné léčebné postupy).

 

Pro lepší pochopení bych si dovolil prezentovat několik možností současné biologické léčby (i když zdaleka ne všechny):

 

1. Látka Imatinib (lék Glivec) – Používá se u léčby CML. Podstatou CML je chromozomální porucha, která způsobí v buňce expresi tyrosinkinázy, která má význam v buněčné signalizaci a ovlivňuje buněčný cyklus ve smyslu zvýšeného množení. Imatinib účinkuje jako blokátor tyrosinkináz a tím úspěšně tlumí množení nádorových buněk při CML.

 

2. Látka Bevacizumab (lék Avastin) – Jedná se o uměle vyrobenou protilátku proti endoteliálnímu růstovému faktoru VEGF-A. Přeloženo do češtiny se jedná o protilátku proti růstovému faktoru cév. Myšlenka je chytrá – při nádorech potřebuje nádorová tkáň výživu a tak si pomocí onoho faktoru VEGF-A vyrábí cévy, které nádor vyživují. Zablokujeme VEGF-A a tím narušíme dopravu živin do nádoru. A ono to skutečně funguje. Avastin se využívá v léčbě nádorových onemocnění, největší úspěch má v léčbě rakoviny tlustého střeva.

 

3. Látka Adalimumab (lék Humira) – Využívá se v léčbě Crohnovy choroby a psoriázy. Účinná látka léku je uměle vytvořená protilátka, která se váže na TNF-alfa a inaktivuje jej. TNF-alfa je sloučenina, která má velký význam v imunitním systému. Je důležitá v reakcím proti infekčním a nádorovým chorobám. U Crohnovy choroby je ovšem TNF-alfa spojen s agresivní imunitní reakcí proti střevní sliznici, a proto je toto cílené tlumení imunity žádoucí.

 

4. Látka Infiximab (lék Remicade) – Je sloučeninou obdobnou adalimumabu. Opět jde o protilátku proti TNF-alfa a užívá se v léčbě Crohnovy choroby, ulcerózní kolitidy, psoriázy apod.

 

5. Látka Rituximab (lék MabThera) – Tento zajímavý lék je opět protilátkou, tentokrát namířenou proti povrchovému receptoru CD20, který nacházíme na povrchu nezralých B-lymfocytů. A proč bychom chtěli tlumit B-lymfocyty? No, je to důležité například proti nádorově změněným B-lymfocytům při CLL. Velkou výhodou je fakt, že zralé B-lymfocyty vytvářející protilátky receptor CD20 ztrácejí, a proto na ně Rituximab neúčinkuje. Kromě CLL se Rituximabu užívá i u řady autoimunitních nemocí (např. SLE).

 

6. Látka Trastuzumab (lék Herceptin) – Trastuzumab je uměle vytvořená protilátka, která cíleně působí na tzv. HER2 receptor. Tento receptor s vyskytuje na buňkách u některých forem rakoviny prsu. Přítomnost HER2 receptoru byla původně spojena s horší prognózou, neboť tento receptor podporoval nádorové buňky k rychlejšímu množení. S vynálezem Trastuzumabu se situace zcela změnila, neboť zablokováním HER2 receptorů se množení nádorových buněk prudce snižuje. U rakoviny prsu, jejíž buňky HER2 receptor postrádají, nemá Trastuzumab žádný efekt.

 

7. Látka Etanercept (lék Enbrel) – Tato uměle vytvořená sloučenina se dokáže vázat na TNF-alfa a tím tlumí abnormální imunitní odpověď u řady autoimunitních nemocí.

 

8. Látka Interleukin-2 – Tato sloučenina má význam v imunitních reakcích organizmu. Zkouší se v léčbě melanomu.

 

 

Nežádoucí účinky: Existuje celá řada vedlejších účinků, záleží na typu a indikaci užití konkrétní biologické léčby. Mohou se objevit nespecifické chřipkovité příznaky (horečky, bolesti kloubů, únava). Někdy se objeví vyrážka, otoky či nevolnost a zvracení. Léky biologické terapie, které tlumí imunitní systém, mohou být spojeny se snadnější nákazou infekcemi, nebo s reaktivací některých v těle již přítomných „spících“ chronických chorobných procesů, například tuberkulózy a progresivní multifokální leukoencefalopatie.

 

 

Závěr: Biologická léčba je moderní formou terapie. Její význam bude dále růst se zvyšující se znalostí fyziologických mechanizmů v našem těle a jejich patologických změn.

 
 
 



 

On-line poradna:
460 článků chorob, 180 potravin, 490 bylinek, 137 skupin léků.
Přesto chápu, že individuální rada má větší hodnotu.
Napište mně, pokusím se poradit, nebo doporučím odborníka.
Nahlédnout do poradny Dr.Mix lékárníka Ondřeje.