Skip to main content

Anafylaktický šok

Vzhledem k tomu, že se tento text týká problematiky alergií, doporučuji ho přečíst spolu s  úvodním textem o alergii, kde jsou mj. definovány pojmy typu alergie, atopie, alergen a alergická reakce.

 

Anafylaktický šok je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou pomoc a neléčený velmi často končívá smrtí. O anafylaktickém šoku je dobré vědět, obzvláště důležitá je znalost jeho léčby.


Příčiny: Anafylaktický šok by se dal také nazvat alergickým šokem. V podstatě se jedná o extrémně silnou alergickou reakci. Běžná alergická reakce postihne určité místo – například dutinu nosní (tehdy vzniká alergická rýma). U anafylaktického šoku postihne celé tělo.

Postiženy mohou být všechny tkáně, efekt alergické reakce je nicméně nejviditelnější na stěně cév. Alergická reakce způsobí rozšíření cév a navíc zvýší propustnost cévních stěn. To má ničivý efekt na krevní oběh. Představme si krevní oběh jako množství trubic, kterými protéká tekutina a to celé je poháněno pumpou (srdcem). A teď si představte, že do trubic naděláme řadu malých děr, kterými tekutina začne vytékat ven. Pumpa sice pracuje, ale najednou nemá co pumpovat a krevní oběh selže.

 

A co je oním alergenem, který tuto silnou reakci spustí? Může to být prakticky cokoliv, ale velmi často se jedná o sloučeniny, na něž jsme alergičtí (a mnohdy to nemusíme vědět), a které se rychle dostanou do našeho krevního oběhu. Typickým příkladem je bodnutí včelou, kdy alergicky zareagujeme na jed. Stejně tak lze anafylaktickým šokem zareagovat na léky a kontrastní látky podané do žíly. Anafylaktický šok může nicméně vzniknout i po požití potravin, na něž jsme alergičtí, a řadí se tak mezi projevy potravinové alergie. Je smutné, když se alergie na určitou potravinu poprvé projeví právě anafylaktickým šokem, ale i to se může stát.

 

Pozn: Anafylaktický šok se začne projevovat velmi rychle – do 30 minut po kontaktu s alergenem.

 

 

Projevy: Odtok tekutin z cév se začne projevovat šokovým stavem – srdce začne pumpovat, aby udrželo oběh a pulz se proto zrychluje. Spolu s tím mohou začít kdekoliv na těle vznikat viditelné otoky, které jsou tvořeny tekutinou uniklou z krevních cév do podkoží. Srdce udržet oběh většinou nezvládne, protože v cévách chybí tekutina. Krevní tlak začne klesat a nakonec oběh selže – člověk ztratí vědomí a nakonec zemře.


Kromě toho mohou být přítomny projevy alergické reakce na jednotlivé tkáně. U člověka s anafylaktickým šokem může vzniknout třeba kopřivka (svědící vyrážka) nebo záchvat astmatu (dušnost, pískání při výdechu a suchý kašel).


Z výše zmíněného vyplývá, že kromě selhání krevního oběhu je člověk v anafylaktickém šoku ohrožený udušením. Za prvé mohou vzniknout otoky v horních dýchacích cestách a zúžit je. Za druhé případný astmatický záchvat vede ke stahování a uzavírání průdušek. dohromady to vytvoří velmi smrtící kombinaci.
 

 

Diagnostika: Základem je zjištění viditelných příznaků šoku. Tíži šoku a změny stavu lze vcelku dobře odhadnout z hodnot krevního tlaku a z pulzu. Čím více tlak klesá a pulz stoupá, tím je situace horší.

 

 

Prevence: Ví-li o sobě člověk, že má na některé věci alergii, měl by se jim vyhýbat. Pokud u něj již kdysi anafylaktický šok po kontaktu s nějakým alergenem proběhl, měl by se tomuto alergenu vyhýbat dvojnásob.
 

Bohužel ani výše uvedeným nejsme schopni možnosti anafylaktickému šoku zabránit. Mnohdy k němu dochází bez zjevného předchozího varování. Například máme člověka, kterého před X lety běžně bodaly včely a nic mu nebylo. Nyní ho bodla včela a jeho organismus zareagoval anafylaktickým šokem. Kdo to mohl předpokládat? Nebo jiný příklad – dítě dostává injekčně běžný lék a krátce po tom přes veškerou péči umírá na anafylaktický šok. Takové věci se prostě stávají.

 

 

Léčba: Pokud někdo začne po kontaktu s nějakým alergenem pociťovat příznaky anafylaktického šoku, měl by si co nejrychleji zavolat rychlou záchrannou službu. Mnohdy jen odborná pomoc dokáže člověka zachránit.

 

Pokud není možné s odbornou pomocí počítat, musíme si pomoci sami. Obecně se užívají léky proti alergii. Bohužel toho mimo zdravotnické zařízení není moc, co můžeme udělat. Jedinou nadějí je, pokud s sebou máme nějaké léky typu antihistaminik. Antihistaminika umí tlumit alergické reakce, ale na zvládnutí anafylaktického šoku nejsou dostatečně silná. Kromě toho tabletová forma není u šoku příliš účinná – účinné látky se příliš nevstřebávají ze střeva do krve. Přesto 1-2 tablety neuškodí, pokud nic lepšího po ruce nemáme.

 

Léky určené přímo proti anafylaktickému šoku jsou kortikoidy a adrenalin. Kortikoidy tlumí imunitní systém a tedy i alergickou reakci. U anafylaktického šoku se podávají injekčně do žíly, protože rychle účinkují.
 

Adrenalin blokuje neblahé účinky alergické reakce na cévy a umožňuje udržení krevního oběhu. Kromě toho brání zúžení dýchacích cest. Lidé, kteří už anafylaktický šok prodělali, bývají připravení a nosí u sebe speciální aplikátor adrenalinu, např. lék EpiPen. Pokud cítí, že na ně anafylaktický šok znovu přichází, bodnou si adrenalin do svalu (obvykle do stehna) a pak si zavolají pomoc.

 

Kromě léků je životně nutné pacientovi dodat dostatek tekutiny infuzemi do žíly, aby se nahradil jejich únik z cév, a udržel funkční krevní oběh. Dusí-li se pacient, lze mu podávat kyslík, nebo se může zaintubovat a dát na umělou plicní ventilaci.

 
 
 



 

On-line poradna:
460 článků chorob, 180 potravin, 490 bylinek, 137 skupin léků.
Přesto chápu, že individuální rada má větší hodnotu.
Napište mně, pokusím se poradit, nebo doporučím odborníka.
Nahlédnout do poradny Dr.Mix lékárníka Ondřeje.