Skip to main content
 


Záněty pochvy

Zánět pochvy odborně označujeme jako vaginitidu. Jde o poměrně častou problematiku, kterou řeší gynekologové ve svých ambulancích.

Příčiny: Podobně jako v jiných orgánech i zde mohou být záněty infekční a neinfekční. Z hlediska četnosti výskytu zcela jasně dominují infekční záněty pochvy, které mohou být způsobeny kvasinkami, bakteriemi nebo prvokem známým jako trichomonas vaginalis (pak hovoříme o trichomoniáze). Ke vzniku infekce mohou přispět stavy s lehce oslabenou imunitou, s nedávným užíváním antibiotik, nebo s pohlavním stykem (narušení integrity sliznice sliznice, změny pH v pochvě aj.). Trichomoniázu považujeme přímo za sexuálně přenosnou chorobu, kdy se žena nakazí od muže během styku. Z méně častých sexuálně přenosných chorob lze jmenovat infekce pochvy způsobené kapavkou a chlamydiemi. Jako velmi nebezpečný rizikový faktor vzniku bakteriálních infekcí je cizí těleso v pochvě, může jít například o zapomenutý menstruační tampon.

Z neinfekčních zánětů pochvy lze zmínit tzv. atrofickou vaginitidu, při které dochází po přechodu ke zhoršení kvality sliznice pochvy, která má sklon k zánětům.


Projevy: Záněty pochvy se projevují zejména bolestmi břicha lokalizovanými do podbřišku a gynekologickým výtokem. Výtok při bakteriálních infekcích často zapáchá rybinou, výtok při kvasinkové infekci je bílý a hrudkovitý, výtok u trichomoniázy bývá poměrně hojný a nepříjemně zapáchá. U řady žen bývá přítomno i svědění pochvy a pohlavní styk bývá bolestivý.


Komplikace: Hlavní komplikací infekčních zánětů pochvy je jejich šíření na hlouběji uložené gynekologické orgány s rizikem vzniku pánevních zánětů. U těhotné ženy může šířící se bakteriální infekce pochvy vyvolat předčasný porod, nebo přímo poškodit tkáně plodu.


Diagnostika: Z anamnézy jsou důležité informace o charakteru obtíží a případně o sexuálním životě ženy (nový sexuální partner, rizikový pohlavní styk apod). Velice důležité je vyptat se na barvu, charakter a případně zápach výtoku, což může být doplněno orientačním změřením pH výtoku. Tato vyšetření mohou ve většině případů pomoci rozlišit jednotlivé typy infekčních zánětů. V případě nejasností lze vzorek výtoku nechat vyšetřit v mikrobiologické laboratoři, prvoci trichomonas vaginalis mohou být spatřeni při vyšetření vzorku výtoku pod mikroskopem.


Léčba: Terapie vcelku pochopitelně závisí na vyvolávající příčině. Bakteriální záněty se léčí pomocí antibiotik a kvasinkové infekce pomocí antimykotik. Trichomoniáza výborně reaguje na antibiotikum metronidazol. Atrofický zánět vaginy lze řešit například pomocí mastí obsahujících estrogeny.
 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů