Vysoký cholesterol je v naší populaci poměrně rozšířené onemocnění. Cholesterol sám o sobě je životně důležitá sloučenina, kterou naše tělo nutně potřebuje ke stavbě buněčných membrán a tvorbě řady hormonů. Ve vysokých koncentracích má však i nebezpečné vlastnosti, protože napomáhá v rozvoji aterosklerózy. Tento proces lze jednoduše popsat jako poškozování a zužování cév cholesterolem s rizikem vzniku místních krevních sraženin a ucpání cévy.
Cholesterol je trochu zrádný v tom, že ho částečně přijímáme v potravě a částečně vyrábíme v našem těle. toto námi vyrobené množství je dáno částečně geneticky a může být značně vysoké. U cholesterolu velmi zjednodušeně rozlišujeme v krvi čtyři hlavní hodnoty:
- Celkový cholesterol: Celkové množství cholesterolu v krvi, jeho koncentrace se udává v mmol/l a za nenormální se považuje jeho hladina nad 5,2 mmol/l.
- LDL cholesterol: Je to složka celkového cholesterolu. Říká se mu také špatný cholesterol, protože se velkou měrou podílí na ateroskleróze. Za nenormální se považuje jeho hladina nad 3 mmol/l.
- HDL cholesterol: Je to opět složka celkového cholesterolu, ale říká se mu také dobrý cholesterol. Výška jeho hladiny ukazuje, nakolik je naše tělo schopné se cholesterolu zbavovat jeho transportem do jater. Jeho hladina by měla být co nejvyšší. Nenormální je hladina MENŠÍ než 1,2 mmol/l u mužů a 1,0 mmol/l u žen.
- Triacylglyceroly: Toto jsou ostatní necholesterolové tuky. Jsou složeny z glycerolu a z mastných kyselin. Jejich vysoká hodnota s sebou nese podobná rizika, jako je tomu u LDL cholesterolu. Jejich hladina má být pod 1,7 mmol/l.
Pozn.: Výše uvedené doporučované hodnoty nejsou zase až tak podstatné, mění se a dochází k jejich zpřísňování.
Příčiny: U většiny lidí jde o kombinaci určitého nedefinovatelného genetického předpokladu a zvýšeného příjmu tuků a cholesterolu ve stravě, který vede k obezitě. To samozřejmě neznamená, že obezita zákonitě znamená vysoký cholesterol, ale většinou tomu tak je. Vyšší hladinu cholesterolu mívají také kuřáci a alkoholici. Existují i vzácnější geneticky daná onemocnění s rodinným výskytem, která přímo způsobují vysokohu hladinu cholesterolu, asi nejznámější je familární hypercholesterolémie.
Projevy: Vysoký cholesterol sám o sobě je prakticky bezpříznakový, i když jeho velmi vysoké hodnoty se mohou projevit výskytem kožních útvarů, jako jsou xantomy a xantelasmata. Dlouhodobě neléčený stav vede ke zvýšení rizika aterosklerózy a jejích komplikací. Mezi tyto komplikace patří ischemická choroba srdeční včetně anginy pectoris a ischemická choroba dolních končetin. Při náhlém ucpání ateroskleroticky změněné tepny se objevují akutní stavy, jako je infarkt myokardu nebo mozková mrtvice.
Diagnostika: Všechny důležité hodnoty (hladinu HDL, LDL a celkového cholesterolu a hladinu triacylglacerolů) můžeme zjistit z laboratorního vyšetření vzorku žilní krve. Je nicméně důležité vědět, že odběr musí být proveden nalačno, jinak bude výsledek zkreslený.
Léčba: Hned v úvodu sděluji, že detailnější informace o léčbě vysokého cholesterolu a jednotlivých lékových skupinách najdete v tomto odkazu a zde řeknu jen úplné základy.
Člověk by měl začít sám u sebe a preferovat zdravý životní styl, který vede k poklesu hladiny "špatného" cholesterolu. Při nadváze je vhodné cvičit, snížit tělesnou hmotnost a zabránit tak vzniku obezity. Nemusí to být moc, podle odborníků na výživu stačí ztratit 10% hmotnosti a vede to k velkému snížení rizika úmrtí. 120kilový člověk nemusí hubnout na 80 kg, ale velký úspěch je zhubnutí na 110 kg. Dále je vhodná klasická zdravá výživa. To znamená dostatek vlákniny (ovoce, zelenina, celozrnné pečivo), vitamínů, omezení živočišných tuků (místo tučného vepřového jíst ryby) apod. Kromě toho je samozřejmě důležité nekouřit, nebo kouření alespoň výrazně omezit.
Další možností je užívání léků, farmakoterapie by nicméně měla být spíše doplňkem výše zmíněného zdravého životního stylu.
Základním lékem jsou v současné době statiny. Tyto léky se podávají nejen na vysoký cholesterol jako takový, ale i u projevů a komplikací aterosklerózy, která s vysokým cholesterolem úzce souvisí. Mnohé z těchto léků tak například představují podstatnou součást léčby pacienta s ischemickou chorobou srdeční, včetně anginy pectoris a stavů po infarktu myokardu. Internisté mají statiny rádi, kardiologové je přímo milují, nesmíme však zapomenout ani na jejich nežádoucí účinky (viz příslušný text).
Mezi méně často podávané sloučeniny patří ezetimib, který snižuje vstřebávání cholesterolu ze střeva do organizmu. Další lékovou skupinou jsou fibráty. Ty mají komplexní účinek na tuky, lehce snižují "špatný" cholesterol a především snižují hladinu škodlivých triacylglycerolů. Zapomenout nesmíme ani na pryskyřice (iontoměniče) a podávání kyseliny nikotinové, tyto sloučeniny se nicméně podávají na vysoký cholesterol poměrně málo často.
Z nejnovějších léků na cholesterol bych měl zmínit tzv. PCSK9 inhibitory, mezi které patří sloučenina evolokumab (lék Repatha) a alirokumab (lék Praluent). Jedná se o je lidské monoklonální protilátky, které se vážou na enzym PCSK9 a tím mu zabrání navázat se na lipoprotein o nízké hustotě na povrchu jaterních buněk. Důsledkem je snížení hladiny „špatného“ LDL cholesterolu v krvi.
