PEG je zkratka pro odborně znějící název Perkutánní Endoskopická Gastrostomie. Do češtiny přeloženo je to zavedení hadičky skrz břišní stěnu do žaludku. PEG je speciálním typem podávání stravy, ke kterému se ovšem lékaři u pacientů uchylují jen je-li to nezbytně nutné.
Provedení: Nejprve se provede gastroskopie, kdy se hadice gastroskopického přístroje zavede do žaludku, pak se světelným zdrojem zevnitř prosvítí stěna žaludku. V takto označeném místě se zvenčí udělá drobný otvor a skrze břišní stěnu se zavede do žaludku hadička PEGu. Je to ve skutečnosti ještě o něco složitější, ale tento popis podle mne postačuje.
Hadičku PEGu lze zavést i chirurgicky. Operatér rozřízne břišní stěnu a hadičku vsune do žaludku. Rána je nicméně mnohem větší než u výše uvedeného endoskopického způsobu a představuje větší zátěž pro pacienta.
Do PEGu se pak může dávat speciální výživná tekutina, a PEG proto chápeme jako formu enterální výživy. Zpočátku jen malé dávky, pak se objem zvyšuje. Ideální je podávání v menších nárazových dávkách několikrát denně s potřebnou přestávkou. Takových 250-300 mililitrů této speciální tekutiny podávané ve tříhodinových intervalech s 6 hodinovou přestávkou v noci dodá dostatek živin a "spláchneme-li" každou takovouto dávku 50 mililitry čaje, tak to dohromady dá i pěkný denní příjem tekutin. Do PEGu se však může dávat i normální strava, která musí být pochopitelně pořádně rozmixovaná, aby se do hadičky vešla.
Význam: PEG má význam u pacientů, kteří z nějakého důvodu nemohou přijímat potravu ústy a hrozí jim podvýživa. Patří sem stavy s narušeným vědomím a neurologickými poruchami (dlouhodobé koma, mozková mrtvice, obrny nervů ovládajících polykací svaly, těžká demence) a některé závažné poruchy polykání (zejména neodstranitelné překážky v jícnu či neodstranitelné útvary stlačující jícen zevně - rakovina jícnu, rakovina hrtanu apod.). Dočasné vytvoření PEG je indikováno v situacích, kdy je prováděno operační odstranění hrtanu (laryngektomie).
Schematický pohled z boku na zavedený PEG - trubička prochází z žaludku přes břišní stěnu a vyúsťuje ven na povrch těla
Výhody: Výhodou je, že hadička může být zavedena dlouhodobě a umožňuje relativně přirozený příjem potravy. Pravda, potrava se hadičkou PEGu dostane hned do žaludku, ale dále již pokračuje klasicky přes střeva. To má obrovský význam pro funkci střev. Nemocnému lze dlouhodobě podávat výživa i nitrožilně, techniku na to máme. Jenže nitrožilní výživa zcela obchází střeva a dlouhodobá nečinnost vede k narušení funkce střevní sliznice. Neopomenutelným pozitivem je snadná péče o PEG, které zvládnou i laikové a pacient s PEGem tedy může být ošetřován i v domácím prostředí.
Pozn: PEG není žádoucí jako součást péče o umírající pacienty v posledních stádiích smrtelných onemocnění, kteří nejsou schopni přijímat potravu. V posledních chvílích se již nesnažíme organismus vyživovat potravou (protože to proces umírání jen zbytečně protahuje), spokojíme se s dostatečnou hydratací infúzemi a s tlumením bolestí.
Komplikace: Někdy může břišní stěna v okolí hadičky zhnisat. V takovém případě se podávají antibiotika nebo se musí PEG vyměnit. Další problémem je riziko, že vnitřní část PEG zaroste do sliznice žaludku. V takovém případě PEG přestane fungovat a musí být chirurgicky odstraněn. Určitou nevýhodou může být i předávkování pacienta potravou. Podáme-li do PEG příliš velkou dávku stravy, můžeme trávicí trakt pacienta přetížit. Může pak dojít k zvracení, průjmům a k pocitu nevolnosti (je-li pacient při vědomí).
Zdroje
https://www.asge.org
https://emedicine.medscape.com
