Oxynalon je zajímavý kombinovaný preparát využívaný u silnějších bolestí, jehož účinnou složkou jsou derivát morfinu oxykodon a sloučenina naloxon.

 

Princip: Oxykodon je silný opiát, který účinkuje na opiátové receptory v mozku a míše. Účinně zvyšuje práh vnímání bolesti a činí vnímanou bolest více snesitelnou. Naloxon je látka, která ruší účinek opiátů. Jistě se tedy ptáte, proč podat do tablety opiát s látkou, která ruší jeho účinky? Je to jednoduché – naloxon se totiž prakticky nevstřebává do těla a maximum jeho „protiopiátového“ účinku je v trávicím traktu, což snižuje nežádoucí účinky oxykodonu.

 

Využití: Oxynalon využijeme v léčbě bolestí, které jsou velmi silné a pro pacienta nepříjemné. Příkladem jsou některá pokročilá nádorová onemocnění nebo těžké a jinak neřešitelné bolesti zad. Výhodou je tabletová forma, která umožňuje užívat lék i v domácím prostředí. Oxynalon může být užíván samostatně nebo kombinován s jinými léky, velmi účinná je například kombinace s některými nesteroidními protizánětlivými léky.

 

Podávání: Oxynalon se vyrábí v podobě tablet o síle od 5/2,5 miligramů do 40/20 miligramů (tj. 5-40 miligramů oxykodonu a 2,5-20 miligramů naloxonu). Preparát nesmí být v žádném případě užíván jinak, než jak stanoví předepisující lékař. Obvyklá zahajovací dávka dospělého člověka jsou 2 tablety o síle 10/5 miligramů denně.

 

Nevýhody: Oxynalon může zpomalovat pohyby střev a tím způsobit zácpu a nevolnost se zvracením (ovšem díky naloxonu jsou tato rizika výrazně nižší než u běžných opiátů!), dále může dojít ke zhoršené pohyblivosti svalstva močových cest s rozvojem poruchy odtoku moči. Zorničky pravidelných uživatelů léku bývají zúžené a objevuje se u nich sucho v ústech. Dále bývá přítomna ospalost a celkový útlum, při silném předávkování hrozí ztráta vědomí s útlumem dechového centra. Jakožto opiát je lék při dlouhodobějším užívání návykový. Kombinace s alkoholem se v žádném případě nedoporučuje!

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů