Infekční hepatitidy jsou širokou skupinou onemocnění jater. Nejdůležitější jsou hepatitidy způsobené tzv. hepatotropními (= játra napadajícími) viry - zejména virové hepatitidy typu A, B, C, D a E a právě nim je věnován tento text.
Úvodem je myslím nutné zdůraznit, že infekční hepatitida není to samé jako žloutenka. Infekční hepatitida je nemoc způsobená infekcí. Naproti tomu žloutenka je pouze příznak mnoha onemocnění. Žloutenka vznikne vždy, když se z jakéhokoliv důvodu zvýší v krvi a v tkáních koncentrace odpadní látky zvané bilirubin. U infekčních hepatitid žloutenka někdy vzniká (ale ne vždy) a to v tom případě, když infekcí nebo naší imunitou poškozená játra nejsou schopná veškerý bilirubin zpracovat a odstranit z těla.
Jednotlivé typy infekčních hepatitid se od sebe dosti odlišují ve většině aspektů, protože je způsobují zcela odlišné viry. Pro všechny však platí přibližně toto schéma onemocnění:
1. nákaza
2. inkubační doba (před nástupem příznaků)
3. akutně probíhající infekce (často spojená s potížemi chřipkovými a trávicími)
4. a) uzdravení se
4. b) přechod onemocnění do chronického s rizikem vzniku cirhózy jater a následně případně i rakoviny jater
4. c) velmi vzácný je extrémně rychlý průběh spojený s akutním jaterním selháním
U všech typů infekčních hepatitid vzniknou abnormality jaterních testů.
Hepatitida typu A
Je to ze zdravotního hlediska vcelku málo závažná, ale v kolektivech snadno se šířící hepatitida.
Přenos: Označuje se jako "nemoc špinavých rukou", jejím zdrojem je často stolice nakaženého člověka a vše, co jí bylo jakkoliv kontaminováno. Přenáší se u osob s nedostatečnou hygienou nebo při příjmu tepelně neupravených potravin kontaminovaných virem. K nákaze může dojít i z kontaminované vody.
Projevy: Onemocnění se projeví asi za 30 dnů po nákaze (plus minus 2 týdny). Má nespecifické příznaky chřipkové a bolesti břicha, nevolnost, zvracení, zvětšení jater. Velmi často je provázeno žloutenkou (tedy zežloutnutím sliznic, kůže a očí) a nálezem světlé stolice. Imunitní systém si s tímto virem dokáže rychle poradit a do několika týdnů infekce zcela zmizí a to prakticky bez jakýchkoliv trvalých následků. Pouze v ojedinělých velmi vzácných případech může dojít k náhlému selhání jater.
Prevence: Dodržovat zásady hygieny (mýt si ruce) a dávat si pozor na to, co jíme a pijeme na dovolené v méně rozvinutých zemích. Zde plně platí rady typu konzumovat tam jen balenou vodu, nekupovat jídlo na ulici, nepít pití s ledem (protože nevíme, z jaké vody led pochází) apod. Významným prvkem prevence je samozřejmě i očkování.
Očkování: Existuje
Léčba: Hlavní je klid na lůžku a dieta. Nesmí se přijímat alkohol a omezují se tuky. Chceme tak předejít přetěžování jater.
Hepatitida typu B
Způsobuje ji zcela jiný virus než typ A a podle toho vypadají i její odlišné vlastnosti.
Přenos: Tato hepatitida se přenáší krví a dalšími tělními tekutinami, takže možnosti jsou tyto: krevní transfúze, dialýza, nechráněný sex, injekční podávání drog, tetování a možný je i přenos z nemocné matky na plod.
Projevy: Onemocnění se projeví až za delší dobu, průměrně za 2-3 měsíce. Projevy jsou podobné hepatitidě A a žloutenka je přítomna asi u 9 z 10 nemocných. Většina lidí se po prodělaném onemocnění zcela uzdraví. Asi u 15 % lidí nedojde k vyléčení a nemoc v nich zůstane, přechází do chronicity. Chronická hepatitida znamená, že člověk zůstává více, či méně infekčním, má trávicí potíže různého rozsahu (nemusí mít téměř žádné) a může u něj docházet k dlouhodobému poškození jater zánětem. Možný je postupný vznik cirhózy a jejích komplikací včetně rakoviny jater. Zcela výjimečně dojde při prvotní infekci k rychlému průběhu, který končí akutním selháním jater a smrtí
Prevence: Důležitou prevencí je chráněný sex, u píchání drog používat injekční stříkačky jen jednou (a ještě o trochu lepší je drogy vůbec nebrat), dávat si případně pozor na výběr tetovacího salónu.
Očkování: Existuje, preventivně se provádí u zdravotnických pracovníků a u pacientů na dialýze
Léčba: V aktivním stádiu je nutný opět klid na lůžku a dieta. Pokud se laboratorními testy zjistí přestup do chronického stádia, podávají se kombinace speciálních léků narušujících množení virových částic. Platí nicméně, že infekci nejde zcela vyléčit a cílem je pouze minimalizovat aktivitu viru. Člověk v chronickém stádiu by rozhodně měl plně spolupracovat s lékaři a svoje játra nepoškozovat dalšími toxickými látkami, např. alkoholem.
Hepatitida typu C
Toto je již velmi závažná hepatitida, naštěstí u nás ne tak častá jako A a B.
Přenos: Nemoc se nejčastěji přenáší infikovanou krví, velmi rozšířená je mezi injekčními narkomany. Stává se někdy, že je nemoc nalezena u člověka náhodně po letech od nakažení se a nemusí se zjistit způsob infikování.
Projevy: Nemoc má inkubační dobu asi 2 měsíce od infikace a je velmi zákeřná. Akutní forma se často se žádnými příznaky neprojeví, žloutenka často vůbec nevzniká! Imunitní systém si totiž s tímto virem příliš neví rady a u 70-80% nemocných přechází nemoc do chronického stádia s velmi velkým rizikem postupného vzniku cirhózy a rakoviny jater.
Prevence: Hlavní je neužívat nitrožilní drogy, případně nepoužívat jehly vícekrát a nesdílet je s dalšími lidmi.
Očkování: Neexistuje!
Léčba: Nutná je dieta se zákazem alkoholu a sníženým příjmem tuků. Chronické formy se léčí řadou speciálních protivirových léků, terapie je drahá, ale hepatitidu C lze již v dnešní době zcela vyléčit.
Hepatitida typu D
Je způsobena zvláštním nedokonalým virem, který není schopen samostatně napadnout játra a vždy k tomu potřebuje virus hepatitidy B. Proto se vyskytuje jen u osob s hepatitidou B. V ČR je velmi vzácná.
Prevence a přenos: viz hepatitida B
Projevy: Závisí, jak infekce vznikla. Pokud člověk onemocní najednou virem hepatitidy B a D, bývá průběh bez vážnějších problémů. V případě, že se virem hepatitidy D nakazí ve chvíli, kdy již hepatitidu B má, může být průběh velmi těžký s vyšší šancí na přechod do chronického onemocnění a může také častěji skončit i rychlou smrtí.
Léčba: viz hepatitida B
Hepatitida typu E
Příčinou je virus hepatitidy E, který u nemocného člověka vylučuje stolicí a šíří se v prostředí s nedokonalou hygienou („nemoc špinavých rukou“). Je ostatně v tomto ohledu dost podobná žloutence typu A, stejně podobné jsou i projevy nemoci. U lidí s oslabenou imunitou byl vzácně popisován přechod infekce do chronické fáze, u drtivé většiny nemocných však dochází k naprostému uzdravení.
Vakcína proti viru hepatitidy E neexistuje. Léčba spočívá v izolaci, klidu na lůžku, dietních opatřeních a podávání hepatoprotektiv.
Ostatní hepatitidy
Infekční postižení jater nalézáme i u jiných virů, jako je například cytomegalovirus a EBV virus. Vzácně se vyskytují bakteriální a amébové infekce jater, které mohou mít podobu jaterních abscesů.
Zdroje
https://www.cdc.gov
https://www.healthline.com
