Akutní zánět slepého střeva neboli akutní apendicitida je život ohrožující stav, který vyžaduje neodkladnou hospitalizaci a operační řešení. Akutní zánět slepého střeva patří mezi klasické zánětlivé náhlé příhody břišní.
Příčiny: Příčinou tohoto stavu je zánět červovitého přívěsku slepého střeva – tzv. apendixu. V životě člověka k němu může dojít prakticky kdykoliv, neobvyklý je zánět u dětí mladších 2 let (ani u nich však nelze vyloučit). Červovitý přívěsek je zajímavá tkáň, která není zbytečná. Nachází se v ní obrovské množství lymfatické tkáně, která má význam v imunitě organismu – s trochou nadsázky lze apendix označit za „střevní mandli“. Přesná funkce slepého střeva v imunitních pochodech není ještě nicméně plně pochopena. Vzhledem k tomu, že apendix slepě zakončený, mohou se v něm zachytit kousky tráveniny, mohou se v něm pomnožit bakterie a vzniknout klasický infekční zánět.
Projevy: U projevů akutního zánětu budu vycházet z klasického umístění apendixu v dutině břišní. Vzácněji se totiž může v břiše apendix vyskytovat prakticky kdekoliv a místa bolestí pak budou jinde. Nechci to však zbytečně komplikovat.
Tedy u většiny lidí se apendix nalézá v pravém podbřišku. Zánětlivé projevy začínají zprvu dost neurčitě – klasické jsou tupé bolesti břicha lokalizované okolo pupku, které nebývají až tak prudké, horečka není, někdy bývá nevolnost a zvracení, člověk je neklidný a neumí si od bolesti nalézt úlevovou polohu. Celý stav vypadá spíše na nějakou gastroenteritidu. Jakmile se však zánět rozšíří na okolí apendixu, charakter bolesti se změní. Bolest břicha se přesune do pravého podbřišku a začne být velmi prudká. U této bolesti již člověk umí nalézt úlevovou polohu, kdy si typicky lehne na záda a pokrčí dolní končetiny. Při nálezu na břiše jsou typické příznaky – břicho bývá tuhé jako prkno, nalezneme bolestivý poklep, pohmat a bolestivou dekompresi (to znamená, že zatlačíme rukou na břicho a pak rychle ruku odtáhneme – právě odtažení je prudce bolestivé). Horečky nad 38°C nejsou běžné, nemocný má většinou něco mezi 37-38°C. Průjmy nejsou u klasické apendicitidy typické, spíše se rozvine zácpa.
Akutní zánět slepého střeva má velmi podobné projevy jako infekční mezenteriální lymfadenitida, což mnohdy způsobí operační zákrok u těchto lidí v mylném podezření na apendicitidu.
Pozn.: Jen znovu varuji, že méně klasické příznaky se mohou od výše popsaných výrazně lišit. Někdy může být zvýšená teplota, někdy mohou být průjmy, někdy může být bolest na levé straně... S každou náhle vzniklou prudkou bolestí břicha by měl člověk pro jistotu navštívit lékaře.
Komplikace: Závažnou komplikací je rozšíření zánětu do dutiny břišní. Okolní orgány se snaží zánět ohraničit a vytvořit kolem zánětu jakýsi obal, ale ne vždy se to povede. Zánětem postižená stěna apendixu se může i protrhnout. Vzniká pak zánět pobřišnice (neboli peritonitida). Jakmile se zánět rozšíří po dutině břišní, je zle. Stěna dutiny břišní je výborně prokrvena, bakteriální toxiny se dostávají do krevních cév a vzniká otrava krve neboli sepse. Na sepsi leze bez velkých cavyků zemřít i v dnešní době moderních antibiotik.
Diagnóza: Lékař vyslechne nemocného, vyšetří ho – zejména břicho – a najde známky zánětu. Klasické jsou tuhost břicha způsobený reflexním stahem břišních svalů (Défense musculaire) bolestivý poklep (Pleniés), pohmat a dekomprese (Plumberg) na místě zánětu a to samé na opačné straně břicha (Rovsingovo znamení). Lze udělat i laboratorní vyšetření, kde můžeme najít zvýšenou sedimentaci a CRP. Stav apendixu lze ne zcela spolehlivě ozřejmit ultrazvukem a konečné zhodnocení udělá lékař při operaci. Při nejasnostech a pochybnostech se někdy raději operuje i bez 100% jistoty a pokud se najde na pohled zdravý apendix, tak se vezme jen tak pro jistotu. Lepší je to udělat takhle, než něco zanedbat a nechat člověka zemřít na otravu krve.
Léčba: Klasickou léčbou je snadný (pro chirurga) chirurgický zákrok, kdy se apendix operačně odstraní. Tak se zabrání jakýmkoliv komplikacím. Pokud by se u pacienta rozvinul septický stav, léčí se pacient celkově (kyslík, infuze, antibiotika...).
Tento text bych rád věnoval památce sovětského lékaře Leonida Rogozova, který si v roce 1961 na nedostupné polární stanici zánět slepého střeva diagnostikoval a následně sám odoperoval pouze ve slabém místním znecitlivění. Asistovali mu ostatní polárníci, kteří mu drželi zrcadlo (aby viděl do operační rány) a podávali mu nástroje. Chirurg během operace několikrát omdlel bolestí, nicméně operaci provedl úspěšně a zachránil si život. Opět se prokázalo, že výdrž ruského člověka v drastických podmínkách je velmi velká. Jen tak pro zajímavost si jedna česká lékařka začala s Rogozovem dopisovat, odjela za ním do Ruska a vzala si ho za manžela.
L. Rogozov si operuje slepé střevo.
Zdroje
www.doctorross.co.za
https://www.webmd.com
https://www.healthline.com
