Skip to main content
 



Subdurální hematom

Subdurální hematom (přeloženo do češtiny krev v subdurálním prostoru) je častou komplikací při poranění hlavy a patří do problematiky krvácení do hlavy. Abychom jeho lokalizaci a vznik pochopili, je dobré si říci jen pár slov k anatomii nitrolebního prostoru.

 

V nitrolebním prostoru se nachází mozek, který je pokryt 3 mozkovými obaly (mozkovými plenami). Nejblíže mozku je pia mater, prostřední obal se nazývá arachnoidea (pavučnice) a obal nejvzdálenější od mozku má název dura mater. Nad durou mater je již lebeční kost. Výraz subdurální hematom („sub“ = latinsky „pod“) lze přeložit jako přítomnost krve v prostoru „pod“ durou mater, tj. mezi durou mater a pavučnicí.

 

 

Příčiny: Celý výše uvedený text je hodně podobný textu u epidurálního hematomu. Mezi ním a subdurálním hematomem je však několik zásadních rozdílů. Kromě trochu odlišné lokalizace obou hematomů je základní rozdíl ten, že subdurální hematom vzniká na základě poškození nitrolebních žil a jedná se tedy o krvácení žilní. Vzhledem k anatomickému uspořádání těchto žil vzniká subdurální krvácení hlavně při úderech zepředu do čela a zezadu do záhlaví. Žilní krvácení bývá obvykle méně prudké než tepenné a má větší tendenci ustávat.

 

 

Projevy: Podle charakteru změn rozdělujeme subdurální hematomy na 2 typy:

 

1. Akutní subdurální hematom – Zde dochází k silnějšímu krvácení a hematom se poměrně rychle zvětšuje. Objeví se příznaky nitrolební hypertenze ne nepodobné příznakům u epidurálního hematomu. Oproti němu je ovšem průběh akutního subdurálního hematomu přeci jen pomalejší. Život však ohrožuje také a vzhledem k tomu, že úrazy vedoucí k akutnímu subdurálnímu hematomu bývají spojené i s těžším poškozením mozku, je úmrtnost na akutní subdurální hematom ještě vyšší než na hematom epidurální.

 

2. Chronický subdurální hematom – V tomto případě krvácení pokračuje velmi pomalu, nebo střídavě ustává a objevuje se – subdurální hematom se postupně zvětšuje a utlačuje mozek. V jiném případě se chronický hematom může stabilizovat a růst přestane. I stabilizovaný hematom ovšem po čase může znovu zakrvácet – projevy mohou v takovém případě vzniknout až v horizontu několika let po úrazu. Ať tak či tak, vzniknou neurčité projevy spojené s útlakem mozku. Postižený může trpět bolestmi hlavy, změnami osobnosti, únavností a demencí. Demence u subdurálního hematomu se někdy může mylně zaměnit s počínající Alzheimerovou nemocí. Pokud útlak mozku pokračuje, mohou se začít objevovat poruchy hybnosti a citlivosti a nakonec může dojít i ke smrti.

 

Zřejmě dost častá je i situace, kdy je subdurální hematom malý, bez jakýchkoliv projevů se zcela vstřebá a ani se na něj nepřijde.

 

 

Diagnostika: Základní diagnostickou metodou je CT vyšetření mozku, které se v ideálním případě provádí u všech lidí po úrazu hlavy, obzláště jednalo-li se o úraz vážnější. Na CT vyšetření mozku uvidíme hematom jako útvar poloměsíčitého tvaru lokalizovaný mezi durou mater a mozkem. Podle velikosti hematomu také zjistíme menší či větší „odtlačení“ mozku na zdravou stranu. Pokud jde o barvu subdurálního hematomu na CT, tak ta závisí na jeho čerstvosti. Čerstvý subdurální hematom se zobrazí bíle, starý černě.

 

 

Prevence: Hlavní prevencí je vyhnout se úderům do hlavy a po větších úrazech hlavy vyhledat lékařskou pomoc, která může objednat CT vyšetření hlavy.

 

 

Léčba: Principem léčby je chirurgické otevření lebky, vypuštění krve z hematomu a odstranění krevních sraženin.

 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů