Zánět pohrudnice neboli pleuritida je relativně časté onemocnění. Jde o zánět postihující pleuru, což je blána pokrývající plíci. Mezi plící a pleurou je za normálních okolností jen úzký prostor s minimem tekutiny, což umožňuje snadné rozpínání plic.
Příčiny: Poměrně často se jedná o infekční záněty, původci bývají často viry. Ovšem i bakteriální zápaly plic (bakteriální pneumonie) mohou snadno přejít na pohrudnici. Záněty mohou být i neinfekční a pak doprovázejí nejrůznější autoimunitní choroby (Lupus erytematosus a jiné) Podobně mohou pohrudnici podráždit nejrůznější plicní choroby od rakoviny plic a mezoteliomu přes cystickou fibrózu až po azbestózu a silikózu.
Projevy: Pleuritida se obecně rozděluje na suchou a vlhkou. Suchá se projevuje podrážděním pleury a bolestivostí, vlhká je typická tvorbou tekutiny. V konkrétních případech často přechází v průběhu nemoci suchá ve vlhkou. Suchá pleuritida se obvykle projevuje bolestí na hrudi na straně postižení. Bolest je závislá na dýchání, mluvíme o tzv. pleurálním charakteru bolesti. Při nádechu se obvykle zhorší, při výdechu dochází k úlevě. Kromě toho dráždění pohrudnice způsobuje nepříjemný suchý kašel a obvykle bývá přítomná i vyšší teplota. Pleuritida může způsobit i tvorbu tekutiny v pleurální dutině (vlhká pleuritida) a tento stav označujeme jako vodu na plíci (fluidothorax). Je-li vody na plíci příliš mnoho, je tkáň plíce tekutinou stlačena a to může vést k pocitu dušnosti.
Léčba: Záleží na vyvolávající příčině zánětu pohrudnice a na její formě. Suchá pleuritida se léčí spíše klidem na lůžku a podáváním nesteroidních protizánětlivých léků – ty tlumí jak projevy vlastního zánětu (a tím i bolest), tak snižují i případnou zvýšenou teplotu (fungují jako antipyretika). Máme-li podezření na bakteriální zánět, podáváme antibiotika. Je-li zánět pohrudnice jen projevem nějaké autoimunitní choroby, lze k jejímu zvládnutí podávat silnější protizánětlivé léky, jako jsou například kortikoidy. Je-li pleuritida vlhká, může být nutné tekutinu odsát. To za prvé nemocnému uleví, protože se stlačená plíce provzdušní, a za druhé můžeme odeslat vzorky tekutiny na vyšetření (mikrobiologie, biochemie, cytologie) – zjistíme tak složení tekutiny a najít eventuální nádorové buňky, nebo bakterie.
Zdroje
https://www.webmd.com
https://www.mayoclinic.org
