Skip to main content

Inzuliny

Inzulin je přirozený hormon, který se vytváří v tzv. Langerhansových ostrůvcích ve tkáni slinivky břišní. Langerhansovy ostrůvky tvoří hormonálně aktivní tkáň, která vytváří více hormonů, z nichž inzulin je nejznámější.
 
Inzulin má v našem organizmu celou řadu funkcí. Asi nejdůležitější funkcí je umožnění vstupu glukózy (cukru) do buněk řady tkání, což vede ke snížení koncentrace krevního cukru (glykémie). Problém s inzulinem nastává zejména u cukrovky, kdy je buď nedostatek inzulinu (typicky cukrovka 1. typu), nebo chybí odpovídavost tkání na inzulin (typicky cukrovka 2. typu), což označujeme jako inzulinovou rezistenci.
 
Využití: Z výše uvedeného vyplývá, že v medicíně se inzuliny podávají zejména ke korekci glykémie (hladiny krevního cukru) u pacientů s cukrovkou. Inzulin může být podáván samostatně nebo v kombinaci s perorálními antidiabetiky - to již závisí na konkrétním typu cukrovky a konkrétním pacientovi.
 
 
Aplikace inzulinů: Opět záleží na konkrétním inzulinu a situaci. Běžně se inzuliny aplikují injekčně podkožně (břicho, stehno, hýždě), ale některé lze ve zdravotnickém zařízení s opatrností podat i nitrožilně (nárazově, nebo pomalu kontinuálně speciálním dávkovačem). Aplikovaná dávka se počítá v tzv. mezinárodních jednotkách (IU – international units) a obvykle se používají kombinace krátkých a dlouze působících inzulinů, více viz. níže.
 
 
Typy inzulinů: Inzuliny rozlišujeme podle složení na zvířecí inzuliny, humánní inzuliny a analoga. Další možností je rozdělení inzulinů podle doby účinku.
 
Zvířecí inzulin je získáván ze slinivek zvířat a v dnešní době se již prakticky nevyužívá. Humánní inzuliny jsou vyráběné synteticky a mají chemické složení stejné jako inzulin produkovaný ve slinivce břišní. Inzulinová analoga jsou synteticky vyráběné a navíc mají jiné pořadí aminokyselin, což poněkud mění biologické vlastnosti inzulinu. To znamená, že oproti humánním inzulinům mají jinou rychlost působení a intenzita účinku.
 
Stran délky působení rozdělujeme inzuliny na velmi krátce (2-4 hodiny), krátce (3-6 hodin), dlouze (12-22 hodin) a velmi dlouze (nad 24 hodin) působící inzuliny. Příklady jednotlivých inzulinů najdete níže:
 
Humánní inzuliny s rychlým a krátkým účinkem – Do této skupiny patří dobře známé inzuliny jako je Actrapid, Insuman Rapid a Humulin R. Chemicky je účinná látka stejná jako lidský inzulin bez dalších úprav, jde o syntetický humánní inzulin.
 
Humánní inzuliny s dlouhým působením – U těchto inzulinů je účinná látka sice shodná s lidským inzulinem, je však navíc chemicky vylepšená příměsí protaminsulfátu a zinku, díky čemuž se pomaleji vstřebává. Takto vylepšený humánní inzulin se označuje jako NPH humánní inzulin neboli humánní inzulin isofan. Příkladem jsou inzuliny Insulatard, Humulin N, Insuman Basal a Protaphane.
 
Inzulinová analoga s velmi rychlým účinkem – Sem patří sloučeniny jako inzulin lispro (Humalog, Liprolog), inzulin aspart (NovoRapid) a inzulin glulisin (Apidra). Tyto sloučeniny nemají stejné složení jako lidský inzulin. Mají jiné pořadí aminokyselin, účinkují rychleji a mají kratší poločas účinku.
 
Inzulinová analoga s prodlouženým působením – Tato skupina vznikla tak, že jsme vzali krátkodobě působící inzulinová analoga a přidali k nim směs protaminsulfátu a zinku (viz. výše). Výsledkem je například insulin lispro isofan (Humalog Basal, Liprolog Basal).
 
Inzulinová analoga s dlouhým působením – Do této skupiny patří zejména inzulin glargin a inzulin detemir. Tyto látky jsou chemicky opět odlišné od lidského inzulinu (jiné pořadí aminokyselin). Inzulin glargin je obsažen v preparátech jako je Abasaglar, Lantus a Toujeo, inzulin detemir se nachází v preparátu Levemir.
 
Mixované preparáty – Mixované preparáty vznikají tak, že smícháme určitý poměr rychle působícího inzulinu (s krátkým poločasem účinku) s inzulinem pomalu působícím (který má navíc dlouhý poločas účinku). Příkladem jsou inzuliny Actraphane, Humulin M3, Insuman Comb, Mixtard, Humalog Mix a Liprolog Mix.




Nevýhody: Hlavním nežádoucím účinkem inzulinů je příliš silný pokles krevního cukru, tj. hypoglykémie. Obvykle je důvodem nedostatečný přísun potravy, alkoholový exces, nebo nadměrná fyzická aktivita. Hypoglykémie může být velmi nebezpečná a velice zákeřná je při užití dlouze a  velmi dlouze působícího inzulinu, nebo při kombinaci inzulinu s perorálními antidiabetiky . V takových případech se totiž může opakovat i po zdánlivém zlepšení stavu. Kromě toho se může na podávaný inzulin vytvořit alergická reakce a při dlouhodobé podkožní aplikaci může dojít k poškození tukové vrstvy v místech vpichů (inzulinová lipodystrofie).
 
 
 



 

On-line poradna:
460 článků chorob, 180 potravin, 490 bylinek, 137 skupin léků.
Přesto chápu, že individuální rada má větší hodnotu.
Napište mně, pokusím se poradit, nebo doporučím odborníka.
Nahlédnout do poradny Dr.Mix lékárníka Ondřeje.