Skip to main content

Infarkt myokardu (srdeční svaloviny)

Infarkt myokardu patří mezi akutní formy ischemické choroby srdeční. Je velmi obávaný a dal by se popsat jako poškození buněk srdeční svaloviny způsobené náhlým nedostatkem kyslíku. Kyslík a živiny dostává srdeční svalovina díky 2 koronárním tepnám, které odstupují ze začátku aorty. Vytvoření uzávěru v toku jedné z těchto tepen nebo jejích větví pak vede k těžké ischemii (nedostatku kyslíku) v příslušném okrsku myokardu. Pokud tento uzávěr není včas odstraněn, dochází ke smrti buněk myokardu.

 

Příčina: Nejčastější příčinou je ateroskleróza koronárních tepen. Tyto se vlivem aterosklerózy mohou v jistých místech zužovat, což se u člověka může projevit jako námahová angina pectoris. Pokud tento proces zužování trvá dlouhodobě, je to v podstatě pozitivní, protože koronární tepny mají schopnost vytvořit kolem místa zúžení boční spojky a snížený přívod kyslíku se po čase opět zvýší. Problémem je, když aterosklerózou změněná stěna cévy praskne a v místě se vytvoří krevní sraženina, která cévu náhle a úplně ucpe. Pokud je sraženina větší a naše tělo ji nedokáže rozpustit, což je častý stav, začíná boj s časem, který bez pomoci končí smrtí části buněk myokardu.


 

Rizikové faktory: Rizikovým faktorem srdečního infarktu je ateroskleróza a všechny její rizikové faktory (všimněme si této podobnosti s rizikovými faktory ischemické cévní mozkové příhody).


 

Projevy: Typickým projevem je náhle vzniklá neodeznívající bolest za hrudní kostí, může k ní dojít v klidu nebo při námaze (k prasknutí stěny cévy a vytvoření sraženiny může dojít kdykoliv). Od námahové anginy pectoris se odlišuje větší bolestivostí a zejména tím, že ukončením námahy se stav nezlepší. Člověk je velmi neklidný, má pocit strachu a silně se potí. Bolest může vystřelovat do zad nebo do končetin, infarkt spodní stěny srdce může vyvolat bolesti břicha lokalizované do nadbřišku. Infarkt může proběhnout i bez větších bolestí a projeví se například jen narušením pumpovací funkce levé komory a městnáním v plicním řečišti, tj. dušností.

 

 

Komplikace: Komplikace infarktu myokardu jsou pestré a řadíme mezi ně poruchy srdečního rytmu (vznik komorové tachykardie nebo dokonce fibrilace komor) a s tím související náhlou srdeční smrt, vytvoření výdutě poškozené srdeční stěny, prasknutí této výdutě a vylití krve do osrdečníku (což vede k srdeční tamponádě a rychlé smrti), poškození chlopní, zhoršení funkce srdce jako pumpy a následné srdeční selhávání. Komplikace jsou vážné a tím horší, čím větší počet buněk myokardu odumřel.

 

 

Léčba: Detailní popis léčby infarktu najdete v tomto odkazu. V tomto textu jen konstatujme, že pacientovi se v akutním stavu podávají léky na ředění krve, silné léky proti bolesti, nitráty, a v případě srdečního selávání i diuretika. Léky mohou pomoci, ale infarkt samy o sobě nevyléčí. Podstatou vlastní léčby je buď cílené rozpuštění sraženiny speciálními léky (trombolýza), nebo mnohem lépe provedení koronarografie a roztažení uzavřeného úseku koronární tepny speciálním balonkem. Tomuto zákroku se říká koronární angioplastika. Při angioplastice se v třísle nabodne femorální tepna, zavede se skrz ní do aorty vodič a aortou se posune až k srdci do postižené koronární tepny. Nakonec se v místě zúžení nafoukne malý balonek, který je na vodiči. Tím se umožní obnovení zásobení postižené části srdce kyslíkem. Pokud není pro charakter a rozsah uzávěru možné angioplastiku provést, lze provést akutní kardiochirurgický zákrok spočívající ve vytvoření koronárního bypassu.

 
 
 



 

On-line poradna:
460 článků chorob, 180 potravin, 490 bylinek, 137 skupin léků.
Přesto chápu, že individuální rada má větší hodnotu.
Napište mně, pokusím se poradit, nebo doporučím odborníka.
Nahlédnout do poradny Dr.Mix lékárníka Ondřeje.