Skip to main content

Infarkt myokardu (srdeční svaloviny)

Infarkt myokardu patří mezi akutní formy ischemické choroby srdeční. Je velmi obávaný a dal by se popsat jako poškození buněk srdeční svaloviny způsobené náhlým nedostatkem kyslíku. Kyslík a živiny dostává srdeční svalovina díky 2 koronárním tepnám, které odstupují ze začátku aorty. Vytvoření uzávěru v toku jedné z těchto tepen nebo jejích větví pak vede k těžké ischemii (nedostatku kyslíku) v příslušném okrsku myokardu. Pokud tento uzávěr není včas odstraněn, dochází ke smrti buněk myokardu.

 

Příčina: Nejčastější příčinou je ateroskleróza koronárních tepen. Tyto se vlivem aterosklerózy mohou v jistých místech zužovat, což se u člověka může projevit jako námahová angina pectoris. Pokud tento proces zužování trvá dlouhodobě, je to v podstatě pozitivní, protože koronární tepny mají schopnost vytvořit kolem místa zúžení boční spojky a snížený přívod kyslíku se po čase opět zvýší. Problémem je, když aterosklerózou změněná stěna cévy praskne a v místě se vytvoří krevní sraženina, která cévu náhle a úplně ucpe. Pokud je sraženina větší a naše tělo ji nedokáže rozpustit, což je častý stav, začíná boj s časem, který bez pomoci končí smrtí části buněk myokardu.


 

Rizikové faktory: Rizikovým faktorem srdečního infarktu je ateroskleróza a všechny její rizikové faktory (všimněme si této podobnosti s rizikovými faktory ischemické cévní mozkové příhody).


 

Projevy: Typickým projevem je náhle vzniklá neodeznívající bolest za hrudní kostí, může k ní dojít v klidu nebo při námaze (k prasknutí stěny cévy a vytvoření sraženiny může dojít kdykoliv). Od námahové anginy pectoris se odlišuje větší bolestivostí a zejména tím, že ukončením námahy se stav nezlepší. Člověk je velmi neklidný, má pocit strachu a silně se potí. Bolest může vystřelovat do zad nebo do končetin, infarkt spodní stěny srdce může vyvolat bolesti břicha lokalizované do nadbřišku. Infarkt může proběhnout i bez větších bolestí a projeví se například jen narušením pumpovací funkce levé komory a městnáním v plicním řečišti, tj. dušností.

 

 

Komplikace: Komplikace infarktu myokardu jsou pestré a řadíme mezi ně poruchy srdečního rytmu (vznik komorové tachykardie nebo dokonce fibrilace komor) a s tím související náhlou srdeční smrt, vytvoření výdutě poškozené srdeční stěny, prasknutí této výdutě a vylití krve do osrdečníku (což vede k srdeční tamponádě a rychlé smrti), poškození chlopní, zhoršení funkce srdce jako pumpy a následné srdeční selhávání. Komplikace jsou vážné a tím horší, čím větší počet buněk myokardu odumřel.

 

 

Léčba: Detailní popis léčby infarktu najdete v tomto odkazu. V tomto textu jen konstatujme, že pacientovi se v akutním stavu podávají léky na ředění krve, silné léky proti bolesti, nitráty, a v případě srdečního selávání i diuretika. Léky mohou pomoci, ale infarkt samy o sobě nevyléčí. Podstatou vlastní léčby je buď cílené rozpuštění sraženiny speciálními léky (trombolýza), nebo mnohem lépe provedení koronarografie a roztažení uzavřeného úseku koronární tepny speciálním balonkem. Tomuto zákroku se říká koronární angioplastika. Při angioplastice se v třísle nabodne femorální tepna, zavede se skrz ní do aorty vodič a aortou se posune až k srdci do postižené koronární tepny. Nakonec se v místě zúžení nafoukne malý balonek, který je na vodiči. Tím se umožní obnovení zásobení postižené části srdce kyslíkem. Pokud není pro charakter a rozsah uzávěru možné angioplastiku provést, lze provést akutní kardiochirurgický zákrok spočívající ve vytvoření koronárního bypassu.