Skip to main content

Angina pectoris

Angina pectoris je onemocnění spojené se svíravými bolestmi na hrudi a můžeme ji chápat jako jednu z významných forem ischemické choroby srdeční. Jak bylo řečeno v úvodu textu o infarktu myokardu, srdeční sval je zásoben 2 hlavními věnčitými tepnami odstupujícími z aorty. Problém anginy pectoris nastává v situaci, kdy se tyto cévy začínají zužovat.

 

 

Rizikové faktory: Zásadním vyvolávajícím faktorem je ateroskleróza. Jejím vlivem se tyto cévy mohou začít zužovat a to vede k charakteristickým potížím.

 

 

Projevy: Klasickým projevem je námahová bolest na hrudi, která nutí člověka namáhavou činnost ukončit a odpočívat. V klidu nic neděje, protože nároky myokardu (srdeční svaloviny) na kyslík dokáže zúžená céva i tak zajistit. Při námaze jistého stupně ale nároky na kyslík vzrostou do té míry, že céva kvůli svému zúžení nedoručí dostatek kyslíku myokardu. Tento nedostatek kyslíku člověk začne vnímat jako bolest na hrudi. Tato námahová bolest anginy pectoris vymizí do několika minut po skončení zátěže, jakmile nároky myokardu na kyslík opět poklesnou (To je jeden z rozdílů oproti bolesti u infarktu myokardu, protože ta trvá bez ohledu na fyzickou zátěž). Pokud bude zužování dále pokračovat, bude klesat i tolerance zátěže, tj. člověk začne mít potíže při stále menší námaze.

 

 

Schéma podstaty problému u AP - zobrazena zúžená

tepna a tečkovaně oblast s nedostatkem kyslíku

 

 

Komplikace: Samotná angina pectoris by nebyla až tak zásadním problémem, tedy kromě toho, že omezuje fyzickou činnost pacienta. Hrozí zde však riziko vzniku krevní sraženiny roztržením aterosklerotické zúžené cévní stěny a pak může vzniknout infarkt myokardu se všemi jeho důsledky. V buňkách myokardu často postihovaných nedostatkem kyslíku při anginosních záchvatech může také docházet k závažným poruchám srdečního rytmu. Proto je léčba anginy pectoris významná a pacient by ji neměl podceňovat.

 

 

Léčba a prevence: Prevencí anginy pectoris je prevence vyvolávající příčiny, tj. aterosklerózy. Pokud se člověk domnívá, že anginu pectoris má, je vhodné konzultovat lékaře, který rozhodne o další diagnostice a případné léčbě. Je zde možnost pomocí léků (zejména statinů) aterosklerózu zastavit a zvrátit, snížit hodnoty cholesterolu a podávat léky proti srážení krve (zejména preparáty obsahující kyselinu acetylsalicylovou jako je Aspirin, Anopyrin, Godasal, nebo preparáty obsahující sloučeninu clopidogrel jako je Plavix, Trombex, Zyllt aj.).

 

K prevenci záchvatů podáváme léky tlumící anginózní bolesti. Z těchto léků můžeme jmenovat zejména nitráty jako je Mono Mack Depot, Monosan a Monotab. Na samotný anginózní záchvat se podávají rychle působící léky jako je např. Isoket sprej a podjazykový Nitroglycerin. Kromě nitrátů můžeme podávat i jiné léky zlepšující srdeční metabolizmus a snižující nároky na kyslík jako je například Preductal MR a Corvaton.

 

V případě nutnosti lze zvážit terapeutickou koronarografii s provedením koronární angioplastiky a zavedením stentu nebo provedení kardiochirurgického výkonu, kterým je aortokoronární bypass.

Pozn: Existuje i velmi specifický podtyp anginy pectoris, který označujeme jako koronární syndrom X. Je přítomna bolest na hrudi, nacházíme změny na EKG svědčící pro ischémii srdce, ale přitom při koronarografii nenajdeme významné zúžení srdečních tepen. Více si přečtěte v příslušném textu.

 
 
 


Přírodní lékárna Dr.Mix
Vhodné bylinky, potraviny, pohybové aktivity… Nechte si sestavit rady přímo Vám na míru.
Nahlédnout do poradny Dr.Mix lékárníka Ondřeje.