Skip to main content
 


Urgent 30

30. Akutní laryngitida a epiglotitida u dospělých i dětí


Laryngitidy a epiglotitidy jsou zánětlivá onemocnění postihující tkáň hrtanu, dosti dramaticky se však liší etiologií, průběhem a nebezpečností. Nejčastější je akutní laringitida, klinicky významná je z historického hlediska akutní epiglotitida.


1. Katarální akutní laryngitida
Jde o běžné infekční onemocnění hrtanu, etiologickým agens jsou viry, postiženi bývají často dospělí lidé. Stavu dominuje lehce zvýšená teplota, kašel a chrapot. Doporučuje se hlasové šetření, zákaz kouření, příjem teplých tekutin a případně kloktání.


2. Akutní subglotická laryngitida
Jedná se o infekční onemocnění virového původu (parainfluenza, adenoviry, RSV), postihuje především děti. Postižena je oblast subglotis, kde je hrtan zúžen. Typicky se objevuje suchý a dráždivý kašel doprovázený chrapotem. U dětí bývá kašel silný, štěkavý a vysilující. Kromě kašle bývá zvýšená teplota (ale spíše jen do 38°C) a bývá přítomný neklid. Stav se zlepší po otevření okna a inhalaci chladného vzduchu. Dramatičtější formy si mohou vyžádat hospitalizaci s inhalací nebulizovaného adrenalinu, podáváním kortikoidů a antitusik. S výhodou je oxygenoterapie se zvlhčeným kyslíkem. U dospělých doporučujeme zákaz kouření, u všech pacientů pak hlasový klid. Pokud dojde k bakteriální superinfekci, podáváme ATB.


3. Chronická laryngitida
Jde o chronický zánět hrtanu, který bývá spíše neinfekční, typicky je způsoben chronickým drážděním sliznice vdechováním škodlivin. Nejčastěji jsou postiženi chroničtí kuřáci. Obtíže zahrnují zejména chrapot. Vzhledem k chronickému chrapotu je vhodné ORL vyšetření k vyloučení přítomnosti karcinomu laryngu.


4. Akutní epiglotitida
Jedná se o nebezpečné bakteriální onemocnění, které je nejčastěji vyvoláno bakterií Hemofilus influenzae, k přenosu dochází kapénkovou infekcí. Incidence výrazně klesla s očkováním proti hemofilovi, dříve však šlo o častou chorobu. Podstatou je zánět záklopky hrtanové se zarudnutím a otokem, které způsobí zúžení dýchacích cest. Postiženy bývaly častěji děti, kromě horečky se objevila dušnost a stridor. Bývá přítomna odynofagie, sliny často vytékají z úst. Oproti laryngitidě je dítě abnormálně tiché a klidné, protože tělesná námaha zhoršuje dušnost. Dítě se brání uložení do horizontály, kdy se dušnost dramaticky zhoršuje. Diagnózu lze stanovit na základě laryngoskopie s nálezem zarudlé a oteklé epiglotis. Nutností je hospitalizace, oxygenoterapie, kortikoterapie a ATB léčba (potencované aminopeniciliny) a v případě nutnosti intubace, nebo koniotomie. Příznaky rozvinuté epiglotitidy u dospělého jsou podobné jako u dětí, dominují vyské horečky, schvácenost, poruchy dýchání a polykání, nutností je monitorace na lůžku a opět zvážení intubace, či koniotomie.


Dávky používaných léků u dětí:
- inhalační beta-2-mimetika (salbutamolVentolin - 2 vdechy á 20 min první hodinu a pak á 3-4 hodiny) a následně přidáváme ipratropium bromid (Atrovent 2-4 dávky á 2-6 hod) přes speciální nástavec
- kortikosteroidy - (metylprednisolon 1mg/kg i.v. á 6 hod.
- mukolytika nemají být podávána u dětí do 2 let!
- adrenalin 5 mg do 5 ml 0,9% roztoku NaCl inhalace nebulizované formy
 
Print Friendly and PDF


Pomohl vám můj web? Zvažte jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

MUDr. Jiří Štefánek  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  kontakt: jiri.stefanek@seznam.cz
  zdroje: základní zdroje textů